Ze spojení se dvěma stovkami mimosoudních poprav koncem února obvinil Duterteho bývalý policista Arturo Lascañas, vypovídající před vyšetřovací komisí filipínského senátu. Podle Lascañase se prezident s pomocí "smrtícího komanda", tedy skupiny samozvaných strážců zákona v Davao City, zbavoval svých politických odpůrců a kritických novinářů.

Součástí skupiny byl podle svých slov i sám Lascañas, který měl vykonat či spoluvykonat neuvěřitelných tři sta vražd. Výměnou za to prý od prezidenta Duterteho po dobu dvanácti let dostával pravidelné měsíční platby ve výši v přepočtu padesáti tisíc korun a mimořádné bonusy za obzvlášť významné vraždy. Například výměnou za smrt populárního komentátora z rádia DXGO měl obdržet půl milionu korun.

Lascañas dále vypověděl, že komando sice vedli vysocí policejní důstojníci, ale rozkazy často přicházely od samotného Duterteho, tehdy všemocného starosty 1,5milionového města Davao. Policista se podle svých slov domníval, že koná dobrou věc, protože většinu obětí tvořili podezřelí z obchodu s drogami.

"Tehdy jsem si myslel, že ti lidé si zaslouží zemřít, protože jsou hrozbou pro společnost," vysvětloval Lascañas.

Mezi mrtvými však byly mimo zločinců i osoby nepohodlné pro Duterteho politickou kariéru a desítky nevinných, kvůli jejichž smrti si chce nyní policista "ulevit svědomí". Přestože jemu samotnému hrozí doživotní vězení. "Ať už se mi má stát cokoli, stojí to za to," řekl Lascañas senátorům.

O Duterteho osobním podílu na odhadovaných 1400 mimosoudních popravách v jeho městě se dlouhá léta spekulovalo a sám prezident se čas od času přímo holedbal tím, že zabíjel kriminálníky.

Prezident, který chtěl vraždit 

"V Davao jsem jezdíval na motorce a hlídal jsem ulice. Chtěl jsem se dostat do sporu, abych mohl zabíjet," prohlásil naposledy v prosinci. Ovšem jeho strana a nejbližší okolí podobné výroky vždy zlehčovaly. "Prezident se rád uchyluje k nadsázce, aby zločinci pochopili vážnost jeho úmyslů," tvrdil třeba ministr spravedlnosti.

Lascañasova výpověď je již druhá, která takové vysvětlení veřejně zpochybňuje - v září před Senátem s podobnými obviněními vystoupil údajný nájemný vrah Edgar Matobato. Lascañas je ale na rozdíl od neznámého Matobata vysoce postavený policista. Navíc tvrdí, že je připravený dovést vyšetřovatele k hrobům některých důležitých obětí, což by mohlo pomoci ověřit klíčové body jeho tvrzení.

Otázkou je jestli na takové ověřování dojde. Ačkoli se několik dní ze senátu ozývaly pohoršené hlasy a dokonce úvahy o zahájení prezidentova impeachmentu, jak by si to přál vlivný senátor Antonio Trillanes, vyšetřování Duterteho podílu na mimosoudních vraždách v Davao City bylo v pondělí 6. března nečekaně ukončeno.

Důvodem měla být svědkova nedůvěryhodnost; Arturo Lascañas původně na podzim při posledním výslechu veškerá obvinění vůči Dutertemu popřel. Podle senátorů z prezidentovy vládní strany změnil názor, jen aby prezidenta očernil, proto jeho nařčením nemá být věnována pozornost.

Opakuje se tak stejný scénář jako na podzim, kdy podobnou vyšetřovací komisi vedla bývalá ministryně spravedlnosti a přední kritička Duterteho Leila de Limová. Po Matobatově výpovědi byla z čela komise sesazena a celé vyšetřování zameteno pod koberec.

Zajímavé je, že právě vzpurná senátorka de Limová byla zatčena policií a obviněna z podílu na obchodu s drogami pouhých několik dní poté, co vypovídal Lascañas. Samostatně zvolená viceprezidentka Leni Robredová, mezinárodní lidskoprávní organizace, ale také třeba místní katolická církev, její zatčení označují za Duterteho osobní mstu.

Neohrožený bojovník s narkobarony nebo vítěz konkurenčního boje?

V takto zamotané situaci nabízejí znepřátelené strany dvě zcela opačné interpretace. Verze prezidentových příznivců líčí Rodriga Duterteho jako neohroženého bojovníka proti obchodu s drogami a jeho političtí konkurenti napojení na narkomafii využívají lidí jako Lascañas a Matobato k tomu, aby zastavili prezidentovo tažení.

Podle prezidentových odpůrců naopak Duterte obvinění z drogového byznysu již od dob starostování v Davao City zneužívá k likvidaci svých konkurentů a kritiků všeho druhu, k posílení vlastní moci a dost možná i obchodních zájmů. Lascañas mimo jiné vypověděl, že Paolo, Duterteho nejstarší syn a momentálně zástupce starosty města Davao, vládne pašeráckému byznysu v širokém okolí a udržuje blízké vztahy s čínskou mafií.

V příštích měsících se snad ukáže, která z obou verzí má blíže k realitě. I bez vyšetřovací komise Senátu totiž oba klíčoví svědci, Matobato i Lascañas, deklarují svou ochotu využít všech legálních prostředků k prokázání svých tvrzení. Matobatův právník před pár dny oznámil, že se jeho klient chystá zažalovat filipínského prezidenta u Mezinárodního trestního soudu v nizozemském Haagu. Arturo Lascañas zase tvrdí, že ví o minimálně čtyřech dalších bývalých členech "smrtícího komanda" připravených proti Dutertemu svědčit.

A do celé otázky vraždění ve městě Davao se zapojí také na vládě nezávislá ústavní Komise pro lidská práva, která se chystá vytvořit vlastní vyšetřovací tým. Bude zajímavé sledovat, jestli se jí podaří shromáždit přesvědčivé důkazy a jakým způsobem na její aktivity bude reagovat filipínský prezident.