Evropská unie

Tomio Okamura buď lže, má horečku a blouzní, anebo je prostě Pitomio. To jsou tři možnosti, kterými si lze vysvětlit jeho tvrzení, že czexit pořídíme v podstatě zadarmo.

Vláda ve středu schválila přistoupení Česka k evropskému fiskálnímu paktu. Hlásí se tím k dodržování principů rozpočtové odpovědnosti. Dokument s oficiálním názvem Smlouva o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské a měnové unii musí ještě ratifikovat sněmovna a podepsat prezident. Senát už návrh schválil v srpnu 2014. Podle poslance ODS Jana Skopečka však vláda, která nemá důvěru, nemá přicházet s takto razantním krokem.

Politické strany se snaží domluvit na zákonu o obecném referendu. Velká pozornost se upíná k tomu, zda bude možné hlasovat o našem vystoupení z Evropské unie. Důležitost referenda a jeho dopad na českou politiku však spočívá v něčem jiném.

Komisařka Evropské unie pro spravedlnost Věra Jourová se v roce 2016 v jednom z rozhlasových rozhovorů vyjadřovala k české kauze Čapí hnízdo způsobem, který není v souladu s jejími závazky plynoucími ze členství v Evropské komisi. Upozornila na to ombudsmanka EU Emily O'Reillyová v závěrech šetření stížnosti českého občana na vyjádření Jourové pro Český rozhlas a na následnou komunikaci ze strany Evropské komise. 

Dříve či později dostaneme příležitost zariskovat si v referendech o státních záležitostech. Jak s ní naložíme?

Připomíná to sice tak trochu česko-slovenskou pomlčkovou válku, ale jen zdálky. Spor o název bývalé jugoslávské republiky Makedonie mezi Aténami a Skopje je totiž mnohem víc než jen slovíčkaření dvou států. Může vést k nestabilitě celé jihovýchodní Evropy, což by mělo nedozírné následky. Nejen kvůli migrační krizi, ale i kvůli hrozícímu posílení ruského vlivu na choulostivém Balkáně.

Pro mnohé Brity bude odchod z Evropské unie ponižující. V jejich očích se Británie během brexitu dostane do postavení kolonie řízené z Bruselu. 

Země Evropské unie spolu se Švýcarskem a Norskem zaznamenaly loni 706 913 žádostí o azyl, uvedl ve čtvrtek Evropský podpůrný azylový úřad (EASO). Proti roku 2016 je to pokles o 43 procent. Už druhý rok za sebou od roku 2015, kdy vrcholila migrační krize, tedy počty žádostí klesají. O azyl nadále nejčastěji usilují občané Sýrie, loni podali přes 98 tisíc žádostí.