evropská politika

Členské státy Evropské unie v pondělí potvrdily, že chtějí posílit spolupráci v bezpečnostní a obranné politice. To zní sice moc hezky, ale co to znamená? Je to zárodek společné evropské armády, o níž se toho už tolik napovídalo? Nebo je to jako obvykle jen kus papíru podepsány ministry třiadvaceti států s tím, že ty zbývající se mohou kdykoliv přidat? Anebo je to první signál toho, že po otřesech posledních let se EU znovu pokouší nahodit pokašlávající integrační motor?

Evropská unie se může přetrhnout, když jde o vysílání nejrůznějších misí do všech koutů světa, a trpělivě dělá prostředníka například v konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem nebo mezi Kosovem a Srbskem. Když ale jde o krizi v Katalánsku, dělá Brusel už delší dobu mrtvého brouka a mlčí jako zařezaný.

Novinařina byla a je nebezpečné řemeslo – zvlášť ta investigativní nebo válečná. Jen letos své práci obětovaly život už tři desítky žurnalistů. A zatímco v zemích, jako je Irák, Sýrie, Mexiko nebo Rusko nejsou jejich vraždy bohužel nic neobvyklého, v EU jsme na to zvyklí nebyli. Jestliže se novináři musejí začít bát o život i tady, není něco v pořádku. Nemluvě o tom, že se vraždilo v zemi, která ještě před čtvrt rokem Evropské unii předsedala.

Jako nikdo druhý ztělesňuje mladý lidovecký lídr a čerstvý vítěz nedělních předčasných voleb Sebastian Kurz touhu Rakušanů po "novém začátku". Očekává se, že vládu bude sestavovat s pravicově- populistickými svobodnými a téměř všichni evropští komentátoři, politologové, sociologové a experti na veřejné mínění jsou zajedno: Se skřípěním zubů konstatují, že se Rakousko výrazně posunulo doprava. Ne každý, kdo provozuje konzervativní politiku, si ale zaslouží označení "krajně pravicový populista" nebo dokonce "xenofob" či "rasista".

Evropou obchází strašidlo. Tentokrát ovšem nikoliv strašidlo komunismu, ale populismu. Soudě podle varovných hlasů šířících se celým kontinentem, zavede populismus Evropu do záhuby. Je ale nebezpečí opravdu tak velké? Anebo jde jen o náramně pohodlnou omluvu vlastní neschopnosti? Marine Le Penová, německá AfD a další jim podobní jsou jen křiklouni – nic víc. Skutečné problémy jsou úplně jinde. Evropskou unii totiž nezahubí její protiklady, ale lhostejnost jejích členů.

Evropská unie dnes radikálně přitvrdila v programu sankcí namířených proti KLDR. V reakci na aktuální vývoj severokorejského jaderného arsenálu obsahuje návrh absolutní zákaz investic, prodeje ropy i ropných produktů severokorejskému režimu, i omezení finančních převodů. Ruský prezident Vladimir Putin navíc nyní podpisem podpořil sankce schválené v loňském roce Radou bezpečnosti OSN.  

Češi nemají co kibicovat Španělům do fotbalu, ani do politiky.

Britská ministerská předsedkyně Theresa Mayová se sice na výroční konferenci své Konzervativní strany snažila zachránit, co se dá, s největší pravděpodobností je ale už politicky vyřízená. Škodolibá a zlomyslná radost Evropanů z drhnoucích jednání o brexitu a britské bezradnosti přitom není namístě: pro budoucnost starého kontinentu to je zničující.