Názory na dopady řecké krize na eurozónu rozdělují členy české vlády. Zatímco premiér Bohuslav Sobotka tvrdí, že odchod Řecka z eurozóny bude mít jen politické důsledky, ministr financí Andrej Babiš se naopak domnívá, že události v Řecku nebudou mít na EU žádný vliv. Jde prý jenom o to, aby vedoucí představitelé EU si dokázali přiznat chybu. 

Staří Řekové podle mytologie obětovali bohům kosti nebo tuk (maso moudře snědli). Tentokrát mají na výběr, zda obětovat marxistického premiéra nebo euro.

Krach projektu eura bude znamenat i krach Evropské unie, varovala v pondělí německá kancléřka Angela Merkelová. Základem eurozóny je podle jejích slov solidarita, s řešením krize by měla pomoct každá země. 

Členské země EU se nedohodly na povinných uprchlických kvótách. Místo nich jednotlivé státy osmadvacítky dobrovolně převezmou v příštích dvou letech asi 40 tisíc uprchlíků ze Středomoří. V pátek o tom informoval předseda Evropské rady Donald Tusk. Německá kancléřka Angela Merkelová ovšem hovoří až o počtu 60 tisíc uprchlíků, o které si státy EU budou muset podělit. 

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó si postěžoval, že jeho země má s uprchlíky větší problémy než Itálie a Řecko, ale větší pozornost věnuje Evropa situaci ve Středozemním moři. Mezitím v Bruselu začal ve čtvrtek summit Evropské unie, na kterém budou hlavy členských zemí řešit uprchlickou krizi. Český premiér Bohuslav Sobotka před schůzkou připomněl, že Česko je proti povinným kvótám. 

Unijní ministři zahraničí na schůzce v Lucemburku schválili akční plán pro tým, který má bojovat proti ruské propagandě. Jeho úkolem bude propagovat evropskou politiku na východě a líčit ji v pozitivním světle, podporovat tamní svobodu slova a odhalovat ruské dezinformační kampaně. V pětičlenné „unijní propagandistické jednotce“, která začne pracovat v září, je i český novinář Jakub Kalenský. 

Zatímco pro jednání s partnerskými státy východní Evropy Brusel měl ambiciózní a konsenzuální politiku, pro jednání s Moskvou ale nic takového neměla, poznamenal bývalý eurokomisař Štefan Füle na konferenci k otázkám migrace a protiruských sankcí. Chyba v unijní strategii pak podle něj přispěla k rozkolu Ruska se státy z příslušného regionu. 

Rozhodnutí, jak se státy Evropské unie podělí v příštích dvou letech o 40 tisíc žadatelů o azyl, kteří dorazili do Itálie a Řecka ze Sýrie či Eritreje, padne nejspíš až na konci července. Vyplývá to z dokumentu pro blížící se unijní summit. Povinný systém kvót se přitom v jeho textu nezmiňuje.