Řekové přinesou bohům oběť: euro nebo marxisty

MAGAZÍN - Magazín autor: Pavel Jégl

Staří Řekové podle mytologie obětovali bohům kosti nebo tuk (maso moudře snědli). Tentokrát mají na výběr, zda obětovat marxistického premiéra nebo euro.

Řekové mají v nedělním referendu odpovídat na otázku, zda souhlasí, aby pokračoval záchranný program, který mezinárodní věřitelé podmínili úsporami v jejich státním rozpočtu. V programu mohlo Řecko získat až 16,3 miliardy eur (více než 400 miliard korun).

Jaké budou důsledky referenda? Lze je popsat ve dvou scénářích:

1. Řekové schválí návrh věřitelů

V takovém případě se dočkají úvěrové pomoci. Věřitelé je sice varovali, že záchranný program koncem června vyprší a jejich referendum bude o řešeních, které v tu dobu už nebudou na stole. Pokud se však Řekové k dohodě vyjádří kladně, eurozóna jim vyjde vstříc a vymyslí nové řešení. Jejím zájmem není Řecko potopit.

Řečtí představitelé by se vrátili do Bruselu k rozhovorům se zástupci Evropské komise a eurozóny krotcí a svolní s pravidly hry, kterou určili řečtí voliči a "zbytek" eurolandu.

Za jednacím stolem by však neměli být premiér Alexis Tsipras a jeho ministr financí Janis Varufakis. Pro ně by vládní angažmá s prohrou v referendu mělo skončit. Helénská republika by začala chystat další hlasování – tentokrát předčasné volby.

Tsipras a Varufakis spojili politickou kariéru se slibem, že skoncují s úsporami a škrty v sociálních programech. "Návrhy věřitelů porušují evropská pravidla a právo na práci, rovnost a důstojnost. Jsou ponížením celého národa. Jsem si jist, že řecký lid obstojí v tomto historickém okamžiku a ultimátu řekne jasné ne," hřímal Tsipras v neděli v projevu k poslancům.

Ve stejný den analytici až na výjimky předpovídali, že v referendu zvítězí odpůrci uvěrového programu. Výsledky dvou bleskových průzkumů jsou však překvapivé.

Sonda agentury Alco zjistila, že 57 procent Řeků přijímá dohodu s věřiteli, 29 procent ji odmítá. V anketě společnosti Kapa byl poměr 47 ku 33 procentům ve prospěch stoupenců dohody. Také na sociálních sítích mají převahu ti, kteří hlasují Nai (Ano) nad těmi, kteří volí Oxi (Ne).

Pokud by věřitelé s řeckou vládou dosáhli alespoň obecné dohody o nějakém překlenovacím úvěru (a to by se po kladném referendu dalo předpokládat), tlak na výběr peněz by polevil a řecké banky by znovu mohly otevřít. Následovala by jednání o další finanční podpoře.

(Pro úplnost: Do konce roku mají Řekové splatit úvěry ve výši 26 miliard.)

2. Řekové návrh věřitelů odmítnou

Evropská centrální banka patrně uzavře "penězovod", kterým do Řecka posílá eura (pokud to neudělá už dřív). Její nouzové financování pomáhalo zajišťovat likviditu řeckých bank (dostatek hotovosti k úhradě splatných závazků).

Řecko bude v platební neschopnosti (defaultu).  Formálně do ní bez ohledu na referendum spadne už ve středu, protože v úterý neuhradí splátku 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu.

V červenci a srpnu má přitom řecká vláda zaplatit za dluhopisy 6,7 miliardy eur. Bez finanční injekce ze zahraničí na to nebude mít.

První z letních splátek ve výši 3,5 miliardy eur by Řecko mělo uhradit Evropské centrální bance. Pokud svůj závazek nedodrží, může evropská banka zastavit řecké centrální bance dodávky hotovosti.

Dosud však platební neschopnost Řecka nebyla Tsiprasově spolku proti mysli. "Řecko mělo už v roce 2010 jednoduše oznámit, že není schopné plnit závazky v eurech," napsal Varufakis na blogu ještě před tím, než nastoupil do čela ministerstva financí.

V režimu platební neschopnosti se Řecko může zbavit aspoň části dluhů. Cíl restrukturalizovat dluh (v řeckém výkladu odpustit) vyhlásila Syrizou vedená vláda před prvními rozhovory s partnery v eurozóně. Jejich neoblomnost ji však přiměla změnit taktiku a jednat o měkčích podmínkách úvěru.

Bankrotující stát není v tak podřízeném postavení vůči věřitelům jako bankrotující firma. Nikdo ho nemůže donutit, aby rozprodal státní majetek a uhradil z něj část dluhu. Se státy, které upadnou do defaultu, se věřitelé snaží dohodnout a vyjednávání zpravidla končí kompromisem - starý dluh se vymění za nový, s nižší částkou a splácením rozloženým do delší doby.

Řecká vláda vyhlásila zásadu: pokud bankrotovat, tak v euru.

Jenže v platební neschopnosti se Řecku, které je chronicky deficitní, nebude dostávat eur.  Vláda bude bez levných půjček a nezbude jí, než platit aspoň část penzí a mezd v dluhopisech. Takový stav by však byl sotva udržitelný a Řecko by muselo zavéstnovou paralelní měnu, patrně „starou“ drachmu. Tak by se ocitlo jednou nohou mimo eurozónu.

Představitelé Německa, Francie a Evropské komise opakují, že odchod Řecka ze spolku zemí, které sdílejí euro, si nepřejí a neusilují o něj. Řekové zdůrazňují, že je právně nemožné, aby z eurozóny byli vyloučeni, protože unijní smlouvy s takovým "kontrarevolučním" postupem nepočítají.

Právníci z Evropské centrální banky však už dříve vypracovali analýzu, podle které je sice vyloučení státu z eurozóny "právně nepředstavitelné", ale "fakticky (technicky) ho lze dosáhnout". 

--------

Existují nicméně další varianty vývoje řecké krize. Tsipras by třeba v obavách z porážky v referendu mohl udělat kličku a přistoupit na požadavky věřitelů. Potom by si tento postup dal potvrdit v referendu.

Nebo by vláda referendum odvolala s odkazem na nový návrh, který věřitelům předložila v úterý. V něm žádá ze záchranného fondu eurozóny (eurovalu) 29,1 miliardy eur a restrukturalizaci (umazání) dluhu. Anebo…

Politika v kolébce evropské demokracie teď připomíná mumraj na orientálním trhu. Tamní vývoj je překotný, nejspíš by ho nedokázala předpovědět ani delfská věštírna.

Na současné Řecko teď sedí definice, kterou Julius Fučík vymyslel pro Sovětský svaz: Země, kde zítra znamená včera.

Tagy: eurozóna Řecko Evropská unie řecký dluh evropská politika

Zdroje: Vlastní