europarlament

Pokud by se Britové navzdory brexitu nakonec přece jen zúčastnili voleb do Evropského parlamentu, staly by se v něm největší silou pravicově populistické a euroskeptické strany.

Ačkoliv ženy převládají v Česku na "viditelných" pozicích známých moderátorek či redaktorek, jsou to převážně muži, kteří rozhodují o tom, co, kdy a za jakých podmínek se v médiích objeví. Ve vrcholném managementu českých médií tvoří ženy podle zjištění HlídacíPes.org pouhých 23%.

Více než polovina Čechů nemá ani páru, kdy se budou konat volby do Evropského parlamentu. Mají necelých 80 dní na to, aby to zjistili. Co s tím? A pomohla by povinná volební účast?

Jsou východoevropští sociální demokraté vůbec ještě sociálními demokraty? Jsou skutečnými reprezentanty hodnot, jaké zastávaly ikony tohoto politického směru? Anebo se z nich stala obyčejná banda zkorumpovaných politiků?

Trvání Evropské unie na nemožnosti změnit pojistku, která má zabránit vzniku standardní hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem, paradoxně povede k tomu, že právě taková hranice začne existovat už za 58 dní. Ve středeční debatě v europarlamentu to prohlásil britský konzervativní europoslanec Ashley Fox. Malá pružnost a neochota unie vyhovět požadavku britské sněmovny totiž podle něj povede k tomu, že Británie 29. března z unie odejde, aniž by byl tento krok upraven nějakou vzájemnou smlouvou.

Není výmluvnější vysvědčení pro českou reprezentaci v Evropském parlamentu, než nízká účast v evropských volbách. Několik málo měsíců před květnovými volbami je poslední příležitost to změnit. Zůstane i v časech, které nejsou pro Evropskou unii jednoduché, naše ochota volit své zástupce na mizivé úrovni? A co k tomu přispívá?

Volby do Evropského parlamentu (EP) se budou na území České republiky konat v pátek 24. května a v sobotu 25. května. Rozhodl o tom prezident Miloš Zeman. Rozhodnutí prezidenta musí ještě spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO).

Jak nejlépe čelit tomu, když se nám něco rozpadá pod rukama? Ideálně do toho zarazit klín. A ještě jeden, a ještě jeden. A pak se poplácat po ramenou, jak jsme to báječně pořešili. Tolik bruselská logika.