děda

Dát slovo těm, kteří si těžké časy skutečně prožili, je dar. Nejen pro nás, kteří dnes mluvíme o krizi z pohodlí teplého domova, ale i pro ně, protože chtějí být slyšeni. Dědové, kteří pamatují válku, chudobu i doby, kdy se štěstí měřilo jinak než penězi, dnes říkají: možná žijeme rychle, ale ne nutně hůř. Tři výpovědi, které připomínají, že těžká doba je často jen o úhlu pohledu a o tom, kolik světla si v sobě dokážeme udržet.

Celý život o nás pečovali s láskou, ale často i s přísností a pevnými pravidly. Jenže ve chvíli, kdy jim svěříme jejich první vnouče, jako bychom je nepoznávali. Z mámy je najednou cukrová víla, z táty kouzelný dědeček. Co se změnilo a proč to některé dospělé děti tak trochu štve?

V době telefonů, blikajících notifikací a virálních videí bez smyslu můžete být právě vy tím, kdo ukáže, co má skutečnou hodnotu. Kdo připomene, že příběh vyprávěný z očí do očí je víc než tisíc reels. Že tradice, ruce zaměstnané pletením, vůně bábovky nebo pohádka před spaním dokážou víc než jakákoli aplikace. Tohle jsou chvíle, na které se vzpomíná celý život. A vy je můžete darovat právě teď.

Sportovní výkony thajského dědečka Sawanga Janprama by zahanbily i o generaci mladší. K závodění ho inspirovala jeho 73letá dcera a výsledkem jsou čtyři zlaté medaile, které získal ve věku 105 let.