Jiří Stříbrný byl jedním z těch, kteří převzali moc ve vznikajícím Československu a v prvních letech republiky také patřil k prominentním osobnostem a vrcholným politikům. Pak však nastal jeho pád a Stříbrný se přiklonil k obskurním politickým názorům. Jaká byla životní dráha tohoto pozoruhodného a zároveň kontroverzního muže?

Otázka z titulku vám může připadat svatokrádežná, anebo spíš státokrádežná. Stačí však vzhlédnout k Hradu… Už vás pobouření přešlo? Vidět a slyšet Masaryk to, co vy, v hrobě by se obracel.

Před 100 lety vrcholily několikaleté snahy o vznik nového, nezávislého státu - Československa. 

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.

Právě dnes před 80 lety se krátce po poledni v Mnichově sešli diktátoři Adolf Hitler a Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský protějšek Édouard Daladier k jednání o osudu Československa. V noci z 29. na 30. září pak podepsali dokument ohledně "vyřešení československé krize", který měl fatální důsledky pro mladou republiku.

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

V oficiální německé databázi Lost Art, shromažďující informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, je zapsáno přes 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov. Další stovky obrazů tam mají brzy přibýt, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.