Československo

Vznik Československa v roce 1918 jako spojení dvou národů s odlišnou historií, mentalitou či s rozdíly v kultuře a ekonomice byl zázrak, řekl dnes slovenský prezident Andrej Kiska v projevu na recepci u příležitosti 100. výročí vzniku společného státu Čechů a Slováků. 

Jaký je ruský pohled na mnichovský diktát? To částečně odhaluje moskevská výstava věnovaná událostem spojeným s podepsáním mnichovské dohody 30. září 1938. Expozici nazvanou "Mnichov 38: Na prahu katastrofy" uspořádala ruská Federální archivní agentura.

Právě dnes před 80 lety se krátce po poledni v Mnichově sešli diktátoři Adolf Hitler a Benito Mussolini, britský premiér Neville Chamberlain a jeho francouzský protějšek Édouard Daladier k jednání o osudu Československa. V noci z 29. na 30. září pak podepsali dokument ohledně "vyřešení československé krize", který měl fatální důsledky pro mladou republiku.

Po rekonstrukci bude v pátek odpoledne spuštěn staroměstský orloj a začnou tak měsíční národní oslavy 100 let Československa, které vyvrcholí 27. a 28. října. Vznik státu budou v pátek připomínat také dny otevřených dveří ve státních institucích, začíná několik výstav. Blížící se výročí vyhlášení republiky vzpomenou lidé v den svatováclavského svátku také v regionech.

Záhadná smrt československých četníků v Liptani je stále předmětem bádání. Okolnosti případu a nejasnosti kolem obětí i pachatelů přiblížil v první části rozhovoru (ZDE) pro Tiscali.cz historik Ondřej Kolář. Co bylo z jeho pohledu na rekonstrukci událostí nejsložitější? A jak dopadlo poválečné vyšetřování?

Je to zvláštní případ, byť ne jediný, kdy henleinovci v pohraničí povraždili příslušníky československých bezpečnostních složek. Takzvaná liptaňská tragédie se však vymyká. Kvůli podivné shodě okolností incident, při němž 22. září 1938 zahynulo několik lidí, dlouho obestíraly, a částečně stále obestírají, nejasnosti kolem obětí i pachatelů.

V oficiální německé databázi Lost Art, shromažďující informace o uměleckých předmětech ukradených nacisty, je zapsáno přes 200 obrazů, které si přitom mohou běžně prohlížet návštěvníci na státních zámcích Hluboká, Třeboň a Český Krumlov. Další stovky obrazů tam mají brzy přibýt, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes. 

O cestu na Moskvu i carský poklad se bojovalo v jedné z rozhodujících bitev Československých legií v Rusku. O krvavé řeži Čechoslováků s bolševiky v tatarstánské Kazani ale dnešní Rusové nic nevědí, jak zjistil zpravodaj Tiscali.cz.