I když se jistě nelze bránit rozvoji obchodu se zemědělskými produkty a potravinami se zeměmi mimo EU, je možná právě v současné době, kdy vrcholí svaté nadšení ze světlých zítřků nad perspektivami takových obchodů, zmínit také nemalá rizika z tohoto nadšení vyplývající, píše v textu pro HlídacíPes.org agrární analytik Petr Havel.

V Česku vlastní půdu téměř tři miliony lidí. Drobní vlastníci – a těch je drtivá většina – jsou přitom ve vydíratelném postavení nejen vůči zemědělcům, ale i vůči myslivcům, energetikům, ortodoxním ochráncům přírody, těžařům, vodohospodářům či stavební a dopravní lobby. Agrární analytik Petr Havel v článku pro HlídacíPes.org upozorňuje, že tato skutečnost má fatální dopady na tuzemskou krajinu. 

Loňská extrémní sucha zatloukla další pomyslný hřebíček do bytelné rakve českého zemědělství. Zatímco dříve jsme se těšili potravinové soběstačnosti, dnes musíme většinu produktů dovážet ze zahraničí. Kdysi kvalitní tuzemská zemědělská výroba se scvrkla na posedlost řepkou a dotacemi. 

Potřebujeme úplně jinou hospodářskou ekonomiku, tvrdí ekonomka Ilona Švíhlíková. Hospodářská ekonomika podle ní není o schodku, jak si tu všichni politici myslí. Hlavní problém je, že český průmysl je v zahraničích rukou a Česko ani nemá dostatečně pod kontrolou své strategické zdroje  - hlavně půdu a vodu. "Pokud ty nebudou pod kontrolou státu, pěkně na to doplatíme," tvrdí.