Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 Kč) za megawatthodinu (MWh). Postupně se tak ocitla nejníže od posledního čtvrtletí 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

Zástupci vlád členských zemí Evropské unie se dnes dohodli na cenových stropech na ropné produkty z Ruska dovážené do mimounijních zemí. Informovalo o tom švédské předsednictví EU. U nafty bude podle unijních činitelů strop činit 100 dolarů a u topných olejů 45 dolarů za barel. Opatření vstoupí v platnost v neděli, až jej členské země formálně schválí a potvrdí skupina ekonomicky vyspělých zemí G7.

Česká republika v loňském roce snížila svou závislost na ruském plynu z původních 97 procent na aktuální maximálně čtyři procenta. Plyn z Ruska stát nahradil dovozem plynu z Norska a zkapalněným plynem LNG ze zámoří. Po dnešní návštěvě ministerstva průmyslu a obchodu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS). Do budoucna chce stát omezit závislost na ruském plynu úplně, nahradit jinými zdroji chce i dovoz ruské ropy.

Evropští obchodníci výrazně zvýšili nákupy ruské nafty před blížícím se začátkem platnosti embarga na dovoz ropných produktů z Ruska. Očekává se, že embargo, které vstoupí v platnost 5. února, povede k omezení dodávek, překreslí globální přepravní trasy a zesílí cenové výkyvy. Evropa doufá, že předpokládané výpadky v dodávkách ruské nafty bude kompenzovat dodávkami nafty z Číny. Část této nafty ale bude vyrobena z ruské ropy., píše agentura Reuters.

Přestože energetické sítě v Evropě se nyní soustředí na zajištění dostatku plynu a elektřiny pro domácnosti v nadcházejících měsících, odborníci si už teď začínají všímat letošních Vánoc a obávají se, že všechny dosavadní problémy by se mohly příští zimu opakovat - a možná i zhoršit. Podle odborníků bude situace v Evropě příští zimu do značné míry záviset na tom, jak chladný bude leden, únor a březen.

Rusko se stalo jedním z největších dodavatelů ropy a plynu do Číny, prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. Jak podotýká agentura Reuters, ruský vývoz energetických produktů do Číny výrazně vzrostl poté, co Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a západní země na něj uvalily rozsáhlé sankce.

Po dvou letech nebyl letos dominantní agendou vlády covid-19. Činnost kabinetu určovala hlavně ruská invaze na Ukrajinu, která trvá od února do současnosti. Znamenala nutnost vypořádat se s uprchlickou vlnou z Ukrajiny, ale také mimo jiné prohloubení energetické krize, kterou musel v druhém pololetí roku kabinet řešit intenzivně i v roli předsednické země v Radě EU. Vláda také sestavovala státní rozpočet na letošní i příští rok.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes podepsal dekret, který zakazuje dodávky ruské ropy a ropných produktů do zemí uplatňujících cenový strop na ruskou ropu. V případě exportu ropy vstoupí zákaz v platnost na začátku února a bude platit pět měsíců. U ropných produktů by ruská vláda mohla stanovit pozdější začátek platnosti zákazu.