Dnes je pondělí 6. února 2023., Svátek má Vanda
Počasí dnes -8°C Oblačno

Vláda mj. zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost, prodloužila kontroly na hranicích

Vláda mj. zřídila funkci poradce pro národní bezpečnost, prodloužila kontroly na hranicích
Tomáš Pojar na říjnovém summitu EU v Praze | zdroj: Michal Růžička / MAFRA / Profimedia

Funkci poradce pro národní bezpečnost zřídila na dnešním zasedání vláda. Od začátku příštího roku ji obsadí nynější poradce premiéra Tomáš Pojar, informoval na tiskové konferenci po jednání kabinetu předseda vlády Petr Fiala (ODS). S vytvořením funkce počítá vládní programové prohlášení, před dvěma týdny ho schválila i Bezpečnostní rada státu. Podle Fialy podobná funkce v Česku dlouhodobě chyběla.

Poradce bude působit při úřadu vlády a bude odpovídat premiérovi. Jeho jmenování i odvolání náleží vládě. Podle programového prohlášení vlády jde o nadresortního koordinátora pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných nadresortních bezpečnostních problematik. Má zajišťovat mimo jiné spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.

Fiala řekl, že roli poradce považuje za důležitou pro budoucí zajišťování a koordinaci v oblasti bezpečnosti. „Dlouhodobě tady takováto funkce chyběla, v zahraničí je běžná a její význam vzrůstá v posledních měsících, kdy se musíme potýkat se změnami bezpečnostní situace,“ uvedl premiér. Pojar je podle něj zkušený diplomat, člověk s velkou kompetencí a autoritou v Česku i zahraničí.

Pojar poděkoval za důvěru premiérovi i vládě, považuje ji za důležitou pro start v nově vznikající funkci. „Bez důvěry se koordinace dělat nedá,“ uvedl. Je podle něj dobře, že post Česko bude mít, protože je to běžné ve většině evropských a severoamerických zemích, ale třeba i v jihovýchodní Asii.

Věří, že post umožní lepší koordinaci kroků vlády, státu a jeho institucí a bude možné lépe formulovat české zájmy a priority. „Díky tomu budeme i silnější vůči jakýmkoliv partnerům, kterým se budeme snažit tyto pozice vysvětlovat, abychom je prosadili,“ řekl Pojar. Z aktuálních zkušeností je podle něj zřejmé, že když mělo Česko jasné priority a stálo za nimi, dařilo se je prosazovat.

Osmačtyřicetiletý Pojar je od roku 2014 prorektorem soukromé vysoké školy CEVRO Institut, která je zaměřena mimo jiné právě i na bezpečnostní otázky. Aktuálně je podle webu dočasně uvolněný z funkce. V letech 1997 až 2005 byl výkonným ředitelem organizace Člověk v tísni. Následně pracoval jako poradce a náměstek pro bilaterální vztahy a později pro EU a bezpečnost na ministerstvu zahraničí. V letech 2010 až 2014 byl velvyslancem v Izraeli, s Fialou spolupracuje po celou dobu fungování nynější vlády.

  • Kontroly na česko-slovenských hranicích zavedené kvůli migrační vlně se prodlouží o 30 dnů, budou tak pokračovat zatím do 25. ledna. Zároveň se kontroly zmírní, budou jen namátkové. Podle dva týdny starého rozhodnutí vlády měly kontroly skončit 26. prosincem. Zavedeny byly v září a podle ministra vnitra Víta Rakušana přinesly snížení toku migrantů. Česká policie od té doby na hranicích se Slovenskem podle pondělních údajů zajistila 9292 lidí při nelegální migraci a 134 převaděčů. Podmínky pro vstup do ČR nesplnilo 2291 lidí, na Slovensko bylo vráceno 3484 lidí.
  • Minimální mzda se od ledna v Česku zvedne o 1100 korun na 17 300 korun. Z osmi stupňů zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce, se upraví jen dva. Nejnižší, který odpovídá minimální mzdě, se tak zvedne na 17 300 korun. Nejvyšší, který je na dvojnásobku minimálního výdělku, se dostane z 32 400 na 34 600 korun. Nařízení schválila dnes vláda. Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují. Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojištění by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.
  • Vláda dnes také rozhodla o zastropování regulované části ceny elektřiny a plynu. Opatření má zabránit růstu nákladu na distribuci energií. Kompenzace za zastropování podle materiálů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) vyjdou na 22,6 miliardy korun. Regulovanou složku ceny elektřiny a plynu určuje každoročně Energetický regulační úřad. Ten v listopadu oznámil, že státem regulované ceny elektřiny příští rok klesnou o 16,7 procenta, u plynu naopak regulované ceny vzrostou o 1,7 procenta. I přesto domácnostem energie v příštím roce výrazně zdraží, podíl regulované složky na konečné ceně kvůli vysokým tržním cenám energií totiž postupně klesá.
  • Vláda rovněž schválila dotační program vycházející z evropského dočasného krizového rámce. Podpora má teplárnám omezit růst cen tepla z centrálního vytápění.
  • Peníze, o které se od ledna 2023 zvýší platy pedagogických pracovníků, půjdou jen na odměny. Na tom, aby alespoň část sumy, o kterou se platy navýší, šla do základní složky platu neboli tarifu pedagogických pracovníků, se vláda neshodla. Státní rozpočet na rok 2023 počítá s navýšením na platy pedagogů o čtyři procenta. Školské odbory požadovaly, aby do tarifů šlo 80 procent slíbeného zvýšení platů. Podle nich je to odpovídající vzhledem k současnému růstu cen. Zároveň odboráři dříve uvedli, že pouze nárokové tarify zaručí, že tuto část peněz nebude možné použít na zaplacení jiných výdajů.
  • Ministerstvu zahraničí bude pomáhat při výkonu jeho působnosti podle nového sankčního zákona a při sjednávání mezinárodních sankcí a koordinaci českého postoje k nim meziresortní koordinační skupina. Její zřízení dnes schválila vláda.
Zdroje: