Arménie

Existuje vůbec něco jako spravedlivá vražda? A může být pomsta legitimním motivem násilného činu? O tom rozhodoval soud, když přesně před 102 lety zastřelil atentátník za bílého dne na berlínské ulici strůjce arménské genocidy.

Vlnu protestů vyvolala v Arménii dohoda s Ázerbájdžánem o neútočení v oblasti Náhorního Karabachu. V pondělí večer se v centru Jerevanu sešlo několik tisíc protestujících, kteří následně vnikli do budovy parlamentu a úřadu vlády, který zpustošili. Vyžadovali okamžité zrušení dohody, premiéra Nikola Pašinjana označili za zrádce a vyzývali jej k přímé konfrontaci.

Myšlenka vytvořit pod domem obří labyrint začala nevinně - Tosja Garibjanová po svém manželovi chtěla vykopat sklep, aby měla kde skladovat brambory. Muž však vzal krumpáč a dalších více než 23 let téměř nevyšel z podzemí. Jen s ručními nástroji vyhloubil síť sklepení a tunelů o rozloze téměř 300 metrů čtverečních. 

Poklidná revoluce v Arménii připravila o moc premiéra a exprezidenta Serže Sargsjana, který chtěl vládnout neomezeně. Rusko vše sledovalo zpovzdálí. O svůj vliv v zakavkazské republice nepřijde.

Na rozdíl od "barevné nákazy" na Ukrajině a v Kyrgyzstánu nechávají aktuální změny v Arménii Kreml v klidu. Přitom Jerevan patří mezi hlavní ruské obchodní i vojenské spojence. Několikadenní protesty v zemi už donutily rezignovat premiéra, a očekává se liberalizace poměrů, které podle demonstrantů směřovaly k totalitě. Na probíhající změnu režimu reagoval mluvčí ruského prezidenta prohlášením, že "vše, co se děje v Jerevanu, jsou vnitřní záležitosti našich arménských přátel, partnerů a spojenců".

O azyl v Česku v loňském roce požádalo 1450 cizinců, což bylo o 27 méně než v roce 2016. Nejčastěji chtěli azyl získat občané Ukrajiny, kteří podali 435 žádostí. Následovali občané Arménie, Gruzie a Ázerbájdžánu, kteří podali mezi 127 a 129 žádostmi. Vyplývá to z aktuálních statistik, které v pátek zveřejnil odbor azylové a migrační politiky ministerstva vnitra.

Frajeři s kulomety. Se zbraněmi se obchoduje stejným způsobem jako před čtyřiceti lety. Do netransparentních dodávek je zapletena Praha i Bratislava.

Čeští poslanci odsoudili masakr Arménů, ale také nacistické masakry, což silně popudilo Ankaru. Český parlament v úterní rezoluci totiž výslovně zmínil arménskou genocidu, čím ji de facto uznal. Turecko se přitom dlouhodobě brání tomuto označení.