Čeští poslanci odsoudili masakr Arménů, ale také nacistické masakry, což silně popudilo Ankaru. Český parlament v úterní rezoluci totiž výslovně zmínil arménskou genocidu, čím ji de facto uznal. Turecko se přitom dlouhodobě brání tomuto označení. 

Náš bratr ve zbrani nám vrazil dýku do zad, psala už loni turecká média, když německý Spolkový sněm schválil rezoluci označující masakr Arménů Osmanskou říší za genocidu. To ovšem nebyla narážka na nynější společné členství v NATO, ale na první světovou válku, kdy císař a sultán byli spojenci. Přitom to mezi nimi už tehdy pořádně zaskřípalo, a kdyby válka bývala dřív neskončila, neváhali by po sobě střílet.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany potvrdilo, že se dohodlo s Armény na příměří v Náhorním Karabachu. To mělo začít platit od poledne místního času (10:00 SELČ). Čtyřdenní boje si vyžádaly nejméně 64 obětí, většinou vojáků.

Zpochybňovat arménskou genocidu není zločin. Evropský soud pro lidská práva dal za pravdu tureckému politikovi Dogu Perincekovi a odmítl odvolání Amal Clooneyové. Prohlášením, že "arménská genocida je jedna velká mezinárodní lež" se Turek podle soudu nedopustil žádného zločinu. 

První genocida 20. století slaví sto let. A spolu s ní si můžeme připomenout neslavné výročí zapírání ze strany Turecka, které od vzniku samostatného státu odmítá uznat rozsah a plánování systematického vyvražďování arménského obyvatelstva. Turecké zatloukání bohužel zatím sdílí také drtivá většina světa v obavách před poškozením vlastních zájmů.

Arménská policie v Jerevanu ve čtvrtek zadržela Andranika Soghojana, takzvaného vora v zakoně odsouzeného v České republice na 22 let za objednávku vraždy. Arménská prokuratura hodlá prý českým úřadům navrhnout, aby si zločinec odpykal trest ve vlasti. A není divu, česká justice si se Soghojanem „neví rady“ už skoro jednu dekádu.