Tekutý hněv nabírá nové podoby a světu znovu vzkazuje, že jsme se z historie nepoučili. Chceme-li změnit svět, musíme změnit především svá srdce.

Členka Rady ČTK Jana Gáborová se v komentáři na Facebooku ostře vymezila vůči kandidátovi na členství v radě Michalu Semínovi. Toho přitom do funkce nominovalo hnutí SPD, stejně jako před rokem právě Gáborovou. Semína za antijudaismus kritizovala Federace židovských obcí v ČR, píše Vojtěch Berger na webu Hlídací pes.

Mají se židé tři čtvrtě století po válce opět v Evropě bát o život? A dá se sílícím projevům antisemitismu čelit papírovou vystřihovánkou?

Před 120 lety byla zavražděna devatenáctiletá Anežka Hrůzová. Proces s obviněným židovským mladíkem Leopoldem Hilsnerem provázela zuřivá antisemitská kampaň, která vešla do dějin pod názvem hilsneriáda. 

To, že Izrael a středoevropské státy chtějí těsněji spolupracovat, je dobré pro Evropu. Ale že schůzka visegrádské čtyřky (V4) v Izraeli ztroskotala, ukázalo na jisté hranice. Historii není možné přepisovat, zdůrazňuje německý deník Die Welt v souvislosti s roztržkou mezi Polskem a Izraelem. Ta vznikla kvůli výrokům izraelských vládních činitelů na adresu Polska a jeho postoje k Židům za druhé světové války.

Kolik sebezapření stojí člověka odstěhovat se do země, která mu vyvraždila celou rodinu, stejně jako miliony dalších? Je to zrada, nebo naopak historické zadostiučinění? Nebudou se předci obracet v hrobě?

Již od počátku francouzských protestů proti vyšší dani z pohonných hmot se s krajními proudy hnutí žlutých vest pojí nesnášenlivost a působí v nich též příznivci konspiračních teorií. Hlas těchto lidí postupně zesílil. Ozývají se antisemitské výpady proti bankéřům, skupina žlutých vest v metru napadla přeživší holocaustu a agresivní výpady zasáhly i některé novináře. Objevilo se dokonce tvrzení, že si vláda vymyslela teroristický útok, aby od protestů odvedla pozornost.

Data, statistiky i nový celoevropský průzkum veřejného mínění potvrzují, že zejména v západní Evropě je antisemitismus na vzestupu. Významně se na tom podílejí sociální sítě, přibývá ale i fyzických útoků, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.