"Poněvadž na to nevypadá, jest odbarvená blondýna, vydává se všude za árijku a také podle toho vystupuje. Nedodržuje ani jedno židovské nařízení. Chodí nakupovat po celý den, chodí do kaváren a biografů (…) a vůbec nenosí židovský odznak." I s odstupem desítek let nabízí tento udavačský dopis dosti pochmurné čtení, stejně jako řada dalších, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Ve světě literatury je běžné, že autoři vydávají svá díla pod pseudonymy. Publikace o necelých 70 stranách, jejíž autor je podepsán jako VK (Vedoucí Kolotoče), je ale jiná. O literární ambice v ní nejde. Autorem je anonymní šéfredaktor prokremelského dezinformačního webu Aeronet, vydavatelem textu pak soudem uznaný antisemita Adam B. Bartoš, píše Robert Břešťan na webu Hlídací pes.

Je předseda SPD Tomio Okamura skutečně takový zastánce židovského národa a nekompromisní bojovník proti antisemitismu, jak se často tváří? Možná ano, možná ne. Každopádně se ale neštítí zneužít pietní akce v Terezíně k propagaci svých xenofobních názorů a k sebeprezentaci.

Karikaturista a československý rodák Dieter Hanitzsch už si v předním německém deníku neškrtne. Zásluhy sem, zásluhy tam: kvůli své údajně antisemitské karikatuře si pětaosmdesátiletý kreslíř musel sbalit fidlátka a německý mediální svět má zase jednou pořádný skandál. Kam až může karikaturista zajít? A je politicky korektní karikatura vůbec ještě karikaturou, nebo nemastným-neslaným obrázkem, kterého si ani nikdo nevšimne?

Šedivá je teorie, zelený strom života, říkával Johann Wolfgang von Goethe. Na tento citát si zřejmě vzpomněla berlínská sociálnědemokratická státní tajemnice Sawsan Chebliová při úvahách o co nejúčinnějším boji proti sílícím projevům antisemitismu. Usoudila, že žádné kampaně ani vysvětlování nejsou zdaleka tak účinné, jako osobní poznání. Navrhuje proto povinné návštěvy bývalých koncentračních táborů pro všechny Němce a imigranty – alespoň jednou za život. V případě migrantů by taková návštěva měla být dokonce součástí integračních kursů.

Plánovaný návrat několika náhrobků na starý židovský hřbitov v Prostějově vzbudil reakce, jaké by asi nikdo nečekal. Petice s několika tisíci podpisy, desítky nenávistných komentářů, vlna antisemitismu u části místních obyvatel a zmatené postoje vedení města. Teď se však snaží radnice dospět s americkými Židy k dohodě. Za účasti "mediátora" Vladimíra Špidly.

Před 500 lety řada evropských zemí hromadně vyháněla židy ze svého území. Nejednalo se s nimi přitom zrovna v rukavičkách. Španělsko a Portugalsko, kde se židé setkali s obzvlášť tvrdým zacházením, se teď rozhodly napravit historickou křivdu. Lákají potomky vyhnaných židů k návratu. 

Nejen francouzští nebo britští, ale také argentinští Židé často opouští svou zemi a odchází do Izraele a zmenšující se komunita musí čelit projevům nenávisti. Antisemitismus má v Argentině dlouhou a bolestivou historii spojenou s pogromy i cíleným pronásledováním.