Může být současná vlna protivládních protestů v Íránu úspěšná? A může přerůst v revoluci na způsob arabského jara a svrhnout tamní islámský režim? A pokud by se to stalo: nenastal by dominový efekt, kdy by válka zachvátila celou oblast od Izraele po Rusko?

Cash for Work, čili prachy na dřevo za práci. Tak se jmenuje pracovní program, na jehož financování koncem loňského roku vyčlenila německá vláda 230 milionů eur (5,9 miliardy korun). Jeho cílem je podpořit především málo kvalifikované síly. Nikoliv ovšem v Německu, ale ve státech kolem Sýrie, kterou od roku 2011 zmítá občanská válka.

Není nic neobvyklého na tom, že se Islámský stát hlásí ke kdejakému teroristickému útoku. Série výbuchů v Kábulu, při nichž poslední týden v uplynulém roce zahynuly desítky lidi, by se ale přesto neměla podceňovat. Pokud za nimi opravdu stojí Islámský stát, znamenalo by to, že se stahuje až nebezpečně blízko k Pákistánu, tedy zemi, která disponuje jadernými zbraněmi. A že džihádisté udělají všechno pro to, aby se k těmto zbraním nějak dostali.

Je možné, aby chudá země bez výrazného technologického zázemí, navíc vystavená masivním mezinárodním sankcím, dokázala během relativně krátké doby vyvinout a vyrobit fungující mezikontinentální rakety? Experti o tom pochybují a jsou si téměř jisti, že severokorejský režim rakety dostává z Číny nebo z Ruska. Mohlo by jít o střely ze starých sovětských zásob.

Ruské úřady podle očekávání zasáhly a připravily Alexeji Navalnému (před)vánoční dáreček: známý aktivista, označovaný také za předáka ruské opozice, nesmí kandidovat v březnových prezidentských volbách. Co na něm mocným vlastně tolik vadí, když Vladimir Putin sedí pevně v sedle a Navalnyj by ho nemohl ohrozit ani náhodou?

Říká se, že když pánbůh dopustí, i motyka spustí. I tak mírumilovný nástroj jako motyčka se může stát v případě konfliktu nebezpečnou zbraní, o sekeře či mačetě ani nemluvě. Dá se tomu nějak zabránit? Jeden švýcarský student to zkusil. A zatím zřejmě úspěšně, i když to ještě bude chtít vychytat nějaké mouchy.

Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem bylo pro USA a celý svět studenou sprchou. Ale co kdyby bývala loni v listopadu vyhrála Hillary Clintonová? Byl by svět opravdu lepší než dnes? A co by vlastně bylo jinak?

V končícím roce reformace, kdy si svět připomněl půl milénia od slavných pětadevadesáti tezí Marina Luthera, je třeba připomenout, že německý reformátor nadělal v hlavách dnešních dětí také tak trochu zmatek. Byl to totiž právě on, kdo nám "nadělil" Ježíška. Ono mysteriózní stvoření, které na Štědrý večer naděluje dárečky – alespoň tedy v některých oblastech.