Hasiči dostali zprávu o požáru kostela Božího těla v Gutech ve středu krátce po půlnoci. Při jejich příjezdu na místo byl už kostel v plamenech. "Oheň dostali hasiči pod kontrolu za necelou hodinu, do dnešního rána pokračovalo dohašování," uvedl Kůdela. Při požáru nebyl nikdo zraněný.

Římskoskatolický filiální, tedy vedlejší kostel v Gutech byl cennou památkou s mnohým původním vybavením a obrazy z 1. poloviny 16. století. V letech 2012 až 2014 byl kostel rekonstruován za několik milionů korun.

"Rekonstrukce se týkala především střechy a krovu. Řemeslníci kompletně vyměnili dřevěné šindele na střeše a valnou část prohnilých krovů. Zvonice byla úplně rozebrána, byly zhotoveny nové dubové základy a nové části věže," uvedl mluvčí Ostravsko-opavské diecéze Pavel Siuda.

Podle letopočtu vytesaném v portálu je možné, že byl kostel postaven roku 1563. Není však vyloučeno, že je starší. První zvon byl na jeho věž osazen v roce 1565 a existuje dodnes. V roce 2001 ho někdo ukradl. Zvedla se taková vlna nevole, že se ho zloději nakonec zbavili. Nalezen byl bez srdce v nedaleké Karpentné.

Kostel byl postaven z velkých kmenů listnatých stromů, nejstarší habry zřejmě rostly u řeky Olše již za doby Velkomoravské říše. Interiér kostela později vyzdobila díla místních umělců žijících v 17. a 18. století. V 19. století byl kostel několikrát opravován, avšak zachoval si svou původní goticko-renesanční podobu.

Kostel možná připomene replika 

V Ostravě - Hrabové 2. dubna 2002 shořel dřevěný kostel svaté Kateřiny z 16. století, který byl národní kulturní památkou. Hmotná škoda byla zhruba 20 milionů korun, historická škoda je v tomto případě podle expertů nevyčíslitelná. Již po této zkušenosti odborníci z diecéze jednali s hasiči o možném zabezpečení dřevěných kostelů. "Problém je ale v materiálu a odlehlosti staveb. Velmi rychle se v těchto případech oheň rozhoří. Hasiči většinou s ohledem na vzdálenost nemají šanci přijet včas a něco zachránit," uvedl vedoucí stavebního odboru diecéze Václav Kotásek.Uvedl, že třinecký kostel byl vybaven požárním hlásičem ještě před rekonstrukcí. 

Tamní farář Kazimierz Plachta ale uvedl, že podle informací z místa hořelo už nějakou dobu, než protipožární čidla spustila poplach. "Až dvě hodiny před půlnocí mohlo začít hořet. Hořelo ale venku. Když se požár dostal dovnitř, spustila poplach všechna tři čidla," řekl.

Siuda řekl, že je pravděpodobné, že stejně jako v Ostravě-Hrabové i v Třinci vznikne replika zničeného kostela. V případě kostela v Ostravě-Hrabové se to podařilo do dvou let.

Farář z třineckého kostela nicméně připustil, že by se původní kostel stavět nemusel. 

"V Krakově vyhořel kostel už třikrát. Dvakrát jej postavili. Potřetí už ne. Nový zděný vznikl vedle původního. Místo něj umístili malou maketu," popsal. "Když ho postavíme, zase budeme vystavovat velkému riziku. Pořád se budeme dívat, jestli zase nehoří," řekl. Dodal, že rozhodnutí vzejde z jednání s představiteli farnosti i diecéze.

Požár vyšetřuje i policie. Například zjišťuje příčinu. "Jelikož jsme na samém začátku prověřování, nemůžeme vyloučit úmyslné zapálení, nedbalostní jednání, pracujeme také s verzí technické závady," řekla mluvčí moravskoslezské policie Lenka Sikorová. Dodala, že místo prohledá pes speciálně vycvičený na vyhledávání hořlavých látek.