V rámci českého předsednictví v Radě EU se v Bruselu představí přední čeští hudebníci, k vidění bude přehlídka současných českých filmů a svá díla ve veřejném prostoru vystaví několik výtvarných umělců. Zahajovací akce předsednictví se ovšem ponese spíše ve sportovním duchu a jejím symbolem bude v Belgii oblíbená atletická legenda Emil Zátopek.

Jeho jméno ponese štafeta, kterou první červencovou sobotu symbolicky předá českému předsednictví Francie, jež evropskou sedmadvacítku vede v současnosti. Stane se tak na bruselském stadionu Tří lip, kde český atlet v roce 1954 pokořil světový rekord v běhu na deset kilometrů.

„Zátopek je tady docela známou figurou a zároveň jsme si říkali, že jeho tolikrát skloňované vlastnosti jako vytrvalost a jistá nezlomnost budou určitě potřeba nejen pro celé předsednictví,“ popisuje ideu akce Jitka Pánek Jurková, ředitelka Českého centra Brusel, které zahajovací štafetu pořádá spolu se Stálým zastoupením ČR při EU a belgickým atletickým magazínem nesoucím Zátopkovo jméno.

Do akce se zapojí několik českých olympioniků, pozváni jsou i zástupci unijních institucí nebo diplomaté členských zemí.

Film Zátopek bude téhož večera zároveň prvním snímkem, který zahájí dlouhodobou přehlídku současné české kinematografie v kinosále bruselského paláce umění Bozar. Mezi dalšími díly, která v létě a na podzim bruselské publikum někdy i za účasti tvůrců uvidí, budou filmy Havel, Il Boemo, Krajina stínů nebo Zrcadla ve tmě.

České instituce připravují na předsednictví také dva velké koncerty. Na tom zahajovacím se ve druhé polovině září představí světově úspěšní klavíristé Tomáš Kačo či Lukáš Vondráček nebo PKF - Prague Philharmonia. Závěrečný koncert v prosinci obstarají umělci různých žánrů od klasiky po jazz. Bude mezi nimi Beata Hlavenková, Marcel Bárta nebo Radek Baborák.

V plánu je také loutkový divadelní festival či několik výtvarných instalací. Podobně kontroverzní dílo, jako byla při minulém předsednictví satirická Entropa Davida Černého, sice letos Brusel patrně neuvidí, české výtvarné stopy však v belgické metropoli půjde těžko přehlédnout.

„Plánujeme velmi zajímavou výtvarnou instalaci ve veřejném prostoru, kterou uvidí lidi v samém centru evropské čtvrti,“ řekla Pánek Jurková s tím, že detaily jsou zatím v tajnosti. Přímo o výzdobu budovy Evropské rady se postará desítka mladých výtvarníků pod vedením kurátora Národní galerie.