Premiér Andrej Babiš se podle nich snaží vyhovět prezidentovi Miloši Zemanovi, který používání Sputniku v Česku podporuje. Blatnému ale zároveň vyčítají řadu chyb, navíc podle nich dopředu věděl, do čeho jde. Blatného nahradil dermatolog a ředitel pražské vinohradské nemocnice Petr Arenberger. Prezident nového ministra zdravotnictví jmenoval ve středu. Babiš odmítá tvrzení, že důvodem odvolání Blatného byl jeho odmítavý postoj k použití vakcíny Sputnik V ještě před jejím schválením v EU.

Mezi mlýnskými kameny

Podle komentátora Práva musel Blatný už od příchodu do funkce počítat s tím, že může kdykoliv skončit, protože není politik a nemá za sebou žádnou stranu. „Mezi mlýnskými kameny se dlouho vydržet nedá. Andrej Babiš nebere ministry coby partnery, vyžaduje od nich poslušnost,“ píše.

Arenberger přichází jako ředitel velké pražské nemocnice, což je podle komentáře pozice, kde člověk musí mít nejen nadání manažerské, ale i politické. „To získává půl roku před volbami na významu. Stokrát může Babiš tvrdit, že výměna není motivována politicky, logika je neúprosná. Ministerstvo zdravotnictví je v očích občanů klíčovou kótou,“ uvádí komentátor.

Podle komentátora LN Blatný odchází jako ten, který zkrotil další vlnu covidu. Přes chyby, které může někdo ministrovi Blatnému vytýkat, si podle LN nevedl zle. „Můžeme říci, že uspěl, přinejmenším ve srovnání s bezprostředními předchůdci,“ soudí LN. Podle deníku Blatnému zlomily vaz dobré vyhlídky. „Premiér chce někoho, kdo s ním bude konzultovat, bude naslouchat a kdo bude ochotný přistoupit na jeho zachraňovací marketing,“ uvedl deník.

V Hospodářských novinách (HN) označuje komentátor Blatného za fackovacího panáka. Smyslem vyhazovu ministra je podle něj snaha premiéra odvrátit pozornost od vlastních selhání a hlavně vyhovět prezidentu Zemanovi. Blatnému vyčítá v komentáři řadu lapsů, například souhlas s předvánočním rozvolněním nebo blokování pomoci z Německa. Ironií ale podle něj je, že nic z toho Babišovi nevadilo.

„Blatný musí odejít až ve chvíli, kdy se mu přihodil záchvat odvahy a postavil se prezidentovi, který mocně tlačí do Česka neschválenou vakcínu Sputnik,“ píše. Podotýká, že na prezidentovi záleží, koho jmenuje po říjnových volbách premiérem. „Babišovi předběžně slíbil, že ho podrží, pokud to volební výsledky jen trochu umožní. Jenže prezident to samozřejmě neudělá zadarmo,“ dodává.

Dopustil se chyb, ale v zásadním neuhnul?

Autor v komentáři Deníku N píše, že výměna v čele ministerstva zdravotnictví názorně ukázala důvody, kvůli kterým je na tom Česko se zvládáním pandemie nejhůř na světě. Aroganci moci a osobní zájmy jejích držitelů nadřazené všemu ostatnímu, včetně zdraví a životů, uvádí komentátor. Za normálních okolností by nebylo nutné odchodu Blatného nijak zvlášť litovat. Jenže střídání ředitelů velkých nemocnic na ministerském postu provází všechno jiné, jen ne normální okolnosti, uvádí Deník N. Blatný podle něj dělal špatná rozhodnutí, skončit ale musel kvůli správnému - nehazardovat se Sputnikem.

Také zpravodajský server Aktuálně.cz v komentáři píše, že se Blatný dopustil chyb, v tom zásadním ale neuhnul. Odmítl Sputnik V a další vakcíny, které Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) neodsouhlasí. Jmenování Arenbergera se podle webu zvrhlo v reklamu na Sputnik. Blatný byl odvolán na prezidentovo přání, nebylo to přání Babiše. Premiér jenom poslechl ve strachu, že se Zeman postaví proti němu a poškodí ANO v podzimních volbách.

„Jsme v situaci, kdy se Babiš stal loutkou prezidenta,“ uvedl komentátor webu. Babiš tím podle listu prohrává a podepíše se to na volebním výsledku. „Lidé ho volili jako suveréna, jako idol, teď však najednou vidí, že se ten machr nechává ovládat zlostným a nikoli nám, ale Rusku sloužícím člověkem,“ píše web.

Podle komentáře zpravodajského webu Seznam Zprávy po ministrovi covidu přichází ministr, který pro Hrad bude ministrem Sputniku a pro premiéra ministrem předvolební kampaně. Babiš si loni v létě oblíbil téma rakoviny, zejména prevence nádorových onemocnění a onkologické péče. Právě na ni bude stavět předvolební kampaň.

A středobodem této kampaně má být podle Seznam Zpráv vybudování Českého onkologického institutu. Centrem české onkologie je dnes Brno a tamní Masarykův onkologický ústav, nový institut má vyrůst v Praze a vliv brněnského ústavu výrazně oslabit. Pražský Arenberger tak bude podle webu výrazně ochotnějším spolupracovníkem než brněnský Blatný.