Britská charitativní organizace Charities Aid Foundation u 145 zemí porovnávala odpovědi na tři otázky: 1) Pomohli byste moc cizinci nebo někomu, koho neznáte? 2) Darovali jsme v posledním měsíci peníze na charitu? 3) Pomáháte někde jako dobrovolník?

V odpovědích se Češi ukázali jako naprostí ignoranti, kterým je pomoc druhý cizí. Odrazil se v nich hlavně nedůvěřivý přístup k neznámým lidem, cizí problémy jsou jim ukradené. Ze 145 zemí obsadilo Česko 138. místo!

O něco lépe jsou na tom Češi s dobrovolnictví – 104. příčka a dobročinnými příspěvky – 94. místo.

Za tím, že v příspěvcích na charitu jsme (dokonce!) v první stovce, stojí pravděpodobně alibismus – poslat peníze je jednoduché, člověk se přitom nenamáhá, má dobrý pocit, dárcovské sms se na výpisu účtu ztratí a hlavně: příspěvky na charitu se dají odečíst z daní.

Příliš dobře nedopadli ani Slováci – obsadili celkové 123. místo a v dobrovolnictví dopadli ještě hůř. Rusko nás předstihlo o jednu příčku

Trojici nejštědřejších zemí tvoří Barma, Spojené státy a Nový Zéland. I když se první místo Barmy může vzhledem k vojenskému režimu zdát zvláštní, stojí za tím náboženství. Jako buddhisté místní obyvatelé věnují čas a peníze na pomoc mnichům a často pomáhají například s úklidem v chrámech.

Ostatně náboženství se promítlo i do umístění dalších zemí na čelních místech tabulky. V některých zemích byl průzkum vedený krátce po muslimském ramaddánu, který je spojený s charitativními příspěvky nebo pomocí. Díky tomu se vysoko umístily i Kyrgystán a Kazachstán.

Nejhůře ze všech dopadlo Burundi, které bylo zároveň poslední i ve vstřícnosti vůči cizím lidem.

A největší škrti? Žijí v Maroku.