Dnes je úterý 7. února 2023., Svátek má Veronika
Počasí dnes -1°C Polojasno

Bundestag schválil regulaci cen plynu, tepla a elektřiny, stát bude lidem dotovat spotřebu

Bundestag schválil regulaci cen plynu, tepla a elektřiny, stát bude lidem dotovat spotřebu
Ilustrační snímek | zdroj: Profimedia

Německý parlament dnes schválil regulaci cen zemního plynu, dálkového tepla a elektřiny pro domácnosti, firmy i velké průmyslové podniky. Opatření, k jehož financování zřídilo Německo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), potrvá od ledna 2023 až do konce dubna 2024.

Stát bude domácnostem dotovat spotřebu do výše 80 procent podle jejich průměru z loňského roku, velkým firmám pak 70 procent. Úlev se dočkají také ti, kteří topí peletkami, topným olejem či zkapalněným plynem, na konkrétní podobě se ale ještě musejí dohodnout spolková vláda s regiony.

Domácnosti a také malé a střední podniky dostanou od dodavatelů 80 procent loňské průměrné roční spotřeby zemního plynu a tepla za 12 centů (2,90 Kč), respektive za 9,50 centu (2,30 Kč) za kilowatthodinu. Průmysloví zákazníci budou mít nárok na 70 procent předchozí spotřeby zemního plynu a tepla za sedm centů (1,70 Kč), respektive 7,50 centu (1,80 Kč) za kilowatthodinu.

Za elektřinu budou domácnosti spolu s menšími a středními podniky platit 40 centů (9,70 Kč) za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich ročního průměru spotřeby z loňského roku. Pro průmyslové zákazníky je stanovena cena 13 centů (3,20 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Stropy navrhla vládě kancléře Olafa Scholze expertní komise. Rozdílnou regulaci pro domácnosti a velké odběratele vysvětlila tím, že ceny pro domácnosti jsou včetně všech poplatků, které naopak ty určené pro průmysl neobsahují. Velké podniky tudíž k dotované ceně budou poplatky hradit zvlášť.

Komise původně navrhovala regulaci cen pro průmysl od ledna příštího roku a pro domácnosti až od března. Spolkové země však usilovaly o to, aby stát začal s úlevami pro domácnosti už v lednu, s čímž Scholzova vláda nakonec souhlasila. Dnes schválené opatření sice začátek výplat dotací určuje na březen, zároveň ale uvádí zpětnou platnost regulovaných cen od ledna. Pro domácnosti to znamená, že nižší ceny za elektřinu, plyn a teplo uvidí ve vyúčtování od března, kdy bude rovněž zohledněna lednová a únorová dotace.

Regulované ceny jsou druhým krokem vládního balíku úlev. Jeho první částí je uhrazení prosincových záloh na plyn a dálkové teplo, které za domácnosti a menší podniky převzal stát.

Nastavení cenového stropu na energie je podle tuzemských analytiků střetem koncepcí. „Německo vždy spatřovalo prioritu v podpoře domácího průmyslu, a tuto orientaci znovu potvrdilo,“ řekl ČTK analytik společnosti ENA a výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE) Jiří Gavor. Poukázal na skutečnost, že zatímco ten německý strop je výhodnější pro firmy, český systém naopak pro domácnosti.

Analytik XTB Tomáš Cverna upozornil, že zastropování v Německu může snížit konkurenceschopnost českého průmyslu. Tuzemské podniky podle něj mohou v příštím roce zaplatit za plyn až o 1,8krát více než ty německé. „Podniky, které se na krizi nedostatečně připravily, mohou upadnout do platební neschopnosti. Pokud nastane recese, lze očekávat, že průmyslová produkce bude omezena, čímž se německý strop uplatní v plné výši a nůžky mezi tuzemským a německým průmyslem se rozevřou,“ podotkl Cverna.

Německo bude regulované ceny energií financovat ze stabilizačního fondu, který bude mít do roku 2024 k dispozici až 200 miliard eur. Část peněz pro fond si Berlín vypůjčí, další chce získat odebráním neočekávaných zisků energetických společností. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.

Rusko podle Putina hodlá přeorientovat vývoz energií z EU k novým partnerům

Rusko hodlá přeorientovat vývoz svých energetických surovin na perspektivnější partnery, než je Evropská unie, a to na rychle rostoucí trhy v Asii, na Blízkém východě, v Latinské Americe a v Africe, prohlásil ruský prezident Vladimir Putin v dnešním projevu vysílaném televizí. Rusko se potýká s dopady západních sankcí, které mají Moskvu přimět k ukončení války proti Ukrajině.

„Evropská unie v podstatě dál spotřebovává naše zboží a služby, ale zadržuje toky mířící opačným směrem (do Ruska). Tak nevyvážená situace nemůže pokračovat věčně. Co máme dělat? Budeme hledat jiné, perspektivnější partnery v aktivně rostoucích regionech světové ekonomiky. To je Asie, Blízký východ, Latinská Amerika, Afrika. Právě na trhy spřátelených zemí přeorientujeme dodávky ruských energetických zdrojů,“ zdůraznil šéf státu během jednání své rady pro strategický rozvoj a národní projekty.

Zavedením sankcí se západní země snažily zatlačit Rusko na periferii světového rozvoje. Ale Rusko se nikdy nenechá izolovat, naopak bude rozšiřovat spolupráci se všemi, kdo o to mají zájem, řekl šéf Kremlu.

Putin uvedl, že za devět měsíců letošního roku vývoz ruské ropy do partnerských států vzrostl skoro o čtvrtinu. A bez ohledu na sankce dodávky základních komodit z Ruska do zemí EU vzrostly o 50 procent. Celkově ruský vývoz vzrostl o 42 procent a obchodní přebytek se zvýšil v ruský prospěch na 138 miliard dolarů (asi 3,144 bilionu Kč), dodal ruský prezident.

Putin podle listu Kommersant očekává, že ruský hrubý domácí produkt (HDP) letos klesne asi o 2,5 procenta a deficit státního rozpočtu v příštím roce bude činit přibližně dvě procenta HDP. 

Zdroje: