Fórum slibuje účast až 80 expertů, novinářů, diplomatů, právníků i politologů z celého světa, kteří "budou diskutovat o nejaktuálnějších problémech médií v moderním světě".

Jednotlivé programové bloky konference se mají věnovat například budoucnosti liberalismu, falešným zprávám, umělé inteligenci či radikalizaci mládeže na internetu. Jeden z podbodů programu má název "ničení institucí národní paměti".

Sputnik a ti druzí

HlídacíPes.org má k dispozici předběžný seznam hostů, který zatím čítá třicítku jmen. Hned dvakrát je na něm zastoupena ruská státní agentura Sputnik, která v řadě jazykových mutací prostřednictvím webu i rozhlasového vysílání šíří do světa názory a postoje Kremlu.

Svou pobočku má Sputnik i v Česku, i když redakce oficiálně sídlí v Moskvě; na konferenci by měl být pražský spolupracovník Vladimír Franta. Z moskevské centrály má dorazit šéf komunikace Sputniku Petr Lidov-Petrovskij.

Na seznamu je dále několik zástupců ruského státu – v čele s velvyslancem v Praze Alexandrem Zmejevským. Dále má na akci z Ruska přijet ruský senátor Alexej Puškov.

Ten vloni během kauzy otravy Sergeje Skripala v Británii vyzdvihoval tvrzení Miloše Zemana o tom, že se v Česku "vyráběl v zanedbatelném množství jed novičok" a použil ho jako zpochybnění ruské účasti na Skripalově otravě.

Mezi hosty, se kterými se předběžně počítá, je i generální ředitel ruské Národní asociace pro mezinárodní informační bezpečnost Anatolij Smirnov či vedoucí kanceláře generálního ředitele ruské "veřejnoprávní" (ale vládou zřízené) televize OTP Isabella Pašiňanová a zástupci dalších ruských institucí či tamních státních univerzit.

Zastoupen by ale mohl být i český stát, konkrétně zástupcem Kanceláře prezidenta republiky – na předběžném seznamu je zapsán Petr Pirunčík ze zahraničního odboru KPR. Podle informací HlídacíPes.org Hrad účast na akci teprve zvažuje.

Česko-slovenské dezinformace

Další plánovaní účastníci z Česka a Slovenska mají jednoznačně blíž k dezinformačním než mainstreamovým médiím. Mezi pozvanými je například Jaroslav Bašta, bývalý český velvyslanec v Rusku a pravidelný respondent Parlamentních listů či zmiňovaného Sputniku, podobně jako další z hostů, publicista Milan Syruček.

Za zmínku stojí i jméno Svjatoslava Rybase, který je v seznamu veden jako "spisovatel a historik". Rybas v Česku i na Slovensku zaujal alternativním výkladem historie ve prospěch Sovětského svazu, například ohledně dění kolem mnichovské dohody nebo pozvání sovětských vojsk v roce 1968. S přednáškami na slovenských školách mu pomáhala i tamní ruská ambasáda.

Na konferenci jsou předběžně zvána i dvě kontroverzní média ze Slovenska – časopis Zem a Vek a měsíčník Extra Plus, respektive jejich zástupci Artur Bekmatov a Lenka Mayerová. Zem a Vek šíří dlouhodobě řadu konspiračních teorií (jejich přehled ZDE) a jeho šéfredaktor Tibor Rostás byl v říjnu obžalován kvůli extremismu a šíření antisemitských názorů.

Rostás byl také v roce 2014 zachycen na zvukové nahrávce, jak u ruského velvyslance v Bratislavě zjišťoval, zda by Rusko mělo zájem finančně podpořit na Slovensku některá spřátelená média.

Časopis Extra Plus pak podle slovenského portálu O médiách přebírá články od dezinformačního webu hlavnespravy.sk, velebí Rusko a prezentuje neziskové organizace a novináře jako nepřátele.

Loni také s Harabinem

Pražské Fórum svobodných médií navazuje na loňský první ročník, který se uskutečnil na Slovensku.

Podle fotografií dostupných na Facebooku ruské ambasády v Bratislavě šlo spíše o komorní akci, rovněž s účastí tamního velvyslance Ruské federace Alexeje Fedotova (bývalého velvyslance v České republice).

Štefan Harabin na loňském fóru na Slovensku | zdroj: Repro Facebook

Na fotografiích z loňského ročníku se objevuje také Štefan Harabin, slovenský soudce a v té době i kandidát na post slovenského prezidenta.

Harabina přitom během kampaně jako nejlepšího kandidáta na prezidenta prosazovala právě alternativní či přímo dezinformační média, a to jak slovenská, tak i česká.

I když letošní listopadové pokračování fóra v Praze deklaruje svou snahu řešit globální problémy novinářů, zástupci médií hlavního proudu v předběžném seznamu pozvaných chybí.

I plánovaní hosté z dalších evropských zemí, například z Německa, působí převážně v alternativní mediální scéně, případně se vůči mainstreamu aktivně vymezují.

Spíš než jako snaha hledat dialog s druhou stranou tak celá akce vyznívá jako setkání přátel Ruska a ruského pohledu na svět.

Vojtěch Berger pro Ústav nezávislé žurnalistiky