Aktualizováno: Brusel žaluje Polsko kvůli sporné justiční reformě. Opozice to vítá
Evropská komise (EK) žaluje Polsko u unijního soudu kvůli přijetí zákona o polském Nejvyšším soudu, který podle komise porušuje zásadu nezávislosti soudnictví. Oznámila to v pondělí mluvčí komise Mina Andreevová. Komise zároveň žádá soud EU, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.
Nový polský zákon o Nejvyšším soudu snižuje důchodový věk soudců ze 70 na 65 let. Kvůli tomu by 27 ze 72 soudců Nejvyššího soudu hrozilo, že budou nuceni odejít do důchodu, připomněla dnes komise. Toto opatření se týká i první předsedkyně soudu, jejíž šestiletý mandát stanovený polskou ústavou by byl předčasně ukončen.
Cílem předběžných opatření, o jejichž přijetí soud nyní komise žádá, tak je rozhodnutí o pozastavení platnosti těch částí zákona, které se týkají režimu odchodů do důchodu, a zajištění toho, že soudci, kterých by se věc dotkla, by mohli nadále normálně pracovat. Třetím opatřením by měla být nemožnost jmenovat nové soudce na místa těch, kteří by měli předčasně odejít do důchodu, včetně vedení soudu.
Komise se domnívá, že "polský zákon o Nejvyšším soudu je neslučitelný s právem Unie, protože oslabuje zásadu nezávislosti soudnictví, včetně zásady neodvolatelnosti soudců".
ČTĚTE TAKÉ:
"Chtěli bychom, aby ti, kterých se zákon dotýká, mohli dál plně provádět své soudcovské povinnosti. O to jsme požádali, nyní je na soudu, zda o takovém předběžném opatření rozhodne," vysvětlila mluvčí. Rychlost, s jakou bude soud jednat, neuměla Andreevová odhadnout. Připomněla ale, že sama komise s částmi řízení pro nesplnění povinnosti, které žalobě předcházely, postupovala rychlým tempem. O možnosti žaloby komise diskutovala už minulou středu, připustila dnes mluvčí.
Na začátku letošního července poslala unijní exekutiva polským orgánům výzvu týkající se zákona o Nejvyšším soudu a v polovině srpna pak řízení pro porušení povinnosti posunula do druhé fáze. Odpověď polských orgánů v obou případech obavy komise nerozptýlila.
Evropská komise už řadu měsíců bezvýsledně vede s Polskem dialog o stavu právního státu v zemi v souvislosti s tamní justiční reformou.
Koncem loňského roku také poprvé využila postup podle sedmého článku unijní smlouvy a vyzvala členské země EU, aby se stavem vlády práva v Polsku zabývaly. Státy, které ve věci absolvovaly už dvě slyšení na jednání Rady pro všeobecné záležitosti, mohou teoreticky rozhodnout až o pozastavení hlasovacích práv země v EU. Řízení před unijním soudem s tímto postupem přímo nesouvisí.
Dobrá zpráva pro Poláky?
"Paradoxně, je to velmi dobrá zpráva! Je to důkaz, že polská vláda se nepodrobila extrémním podmínkám a chce dokončit reformy polské justice," řekla serveru wPolityce.pl poslankyně vládnoucí strany Právo a spravedlnost (PiS) Krystyna Pawłowiczová. "Neustoupíme před diktátem," zdůraznila a dodala, že EK se pokouší vměšovat do záležitostí svrchovaného státu pod vymyšlenou záminkou, což považuje za zjevné porušení pravidel demokracie.
Šéf horní komory parlamentu Stanisław Karczewski se domnívá, že unijní soud by měl žalobu EK odmítnout, čemu by měly napomoci "velmi silné právní a věcné argumenty polské vlády". Poslanec Jan Mosińsk (PiS) tvrdí, že EK sepsala žalobu ještě dříve, než dorazilo vysvětlení polské vlády o smyslu justiční reformy.
Naopak opoziční politici postup EK vítají. "Jestli politici PiS nezmění politiku válčení s EK, klamání a lhaní, tak za to zaplatí. Přichází čas zúčtování," prohlásil šéf opoziční Občanské platformy Grzegorz Schetyna. Jeho kolega Cezary Tomczyk pokládá za paradoxní, že unijní instituce hájí nezávislost polských soudů, zatímco vláda dělá vše pro to, aby se soudci stali závislými na politicích.
"Stále více se stydím za to, že máme takovou vládu," prohlásil mluvčí opoziční Polské lidové strany Jakub Stefaniak. "Polsko má smůlu na ty, kdo jsou u moci. Jsou to smolaři, kteří ničí dobrou pověst Polska. Konají pouze a výlučně ve svém stranickém zájmu. Zahubí je to, ale Polsku to není ku prospěchu," zdůraznil.
Kornel Morawiecki, poslanec a otec nynějšího premiéra, se domnívá, že nutný je kompromis v zájmu Polska a jeho občanů, a tedy obě strany sporu by měly ustoupit o krok zpět, aby mezi soudní a výkonnou mocí zavládla rovnováha.
"Doufáme, že je to počátek návratu do situace, která by měla platit v demokratickém státu," prohlásil soudce nejvyššího soudu Krzysztof Raczka. "Mlýny mlely pomalu, ale dnes přichází výsledek," dodal.
Výběr hlavních událostí kolem polského zákona o Nejvyšším soudu a soudcovské radě:
2017
- 12. července - Vládní většina v Sejmu, tedy v dolní komoře polského parlamentu, schválila novelu ústavy o Zemské soudcovské radě (KRS). Rozhodující část dosavadní rady volili soudci, napříště má tento orgán volit Sejm, což vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) odůvodňuje tím, že od pádu komunismu se justice sama nedokázala očistit od zkompromitovaných soudců. Kritici označili krok strany PiS, která má v Sejmu i Senátu většinu, za snahu o ovládnutí dosud nezávislé justice.
- 13. července - Poslanci PiS přišli s návrhem zákona o polském Nejvyšším soudu, který vyvolal hlasitou kritiku od soudců i opozice jako další krok k posílení vlivu vlády na justici. Soud, který má v současnosti více než 80 soudců, je nadřízeným orgánem pro civilní, trestní i vojenské soudy a může rušit či opravovat jejich verdikty. Podle návrhu budou odvoláni všichni soudci, kterým neudělí výjimku ministr spravedlnosti Zbigniew Ziobro. Za odvolané soudce pak ministr vybere nástupce.
- 19. července - Evropská komise (EK) uvedla, že poslední návrhy změn soudního systému v Polsku výrazným způsobem zvyšují ohrožení vlády práva v zemi. Šéf PiS Jaroslaw Kaczyński řekl, že by se EU neměla do záležitosti vměšovat.
- 20. července - Sejm schválil zákon o Nejvyšším soudu. Pro přijetí zákona hlasovalo ve 460členném Sejmu 235 poslanců. Proti se postavilo 192 zákonodárců, 23 se hlasování zdrželo.
- 22. července - Zákon o reorganizaci Nejvyššího soudu schválil bez úprav Senát.
- 24. července - Prezident Duda se rozhodl vetovat zákony o Nejvyšším soudu a o soudcovské radě.
- 25. července - Duda podepsal jeden z trojice zákonů, které jsou součástí reformy polské justice. Potvrzený zákon mění fungování obecných soudů - ministru spravedlnosti dává právo jmenovat a odvolávat předsedy a místopředsedy soudů, u předsedů soudů po konzultaci s národní soudcovskou radou. V Polsku je navíc ministr spravedlnosti zároveň generálním prokurátorem.
- 29. července - EK oficiálně zahájila vůči Polsku proceduru kvůli možnému porušení unijní legislativy. Polské úřady reagovaly prohlášením, že komise překračuje své kompetence. Stalo se tak poté, co byl v polském úředním věstníku zveřejněn sporný zákon, který podle Bruselu ohrožuje nezávislost soudů.
- 15. listopadu - Evropský parlament ve Štrasburku schválil nezávaznou rezoluci obsahující výhrady ke stavu právního státu v Polsku a vyzývající polské úřady k respektování hodnot EU.
- 8. prosince - Sejm většinou hlasů schválil návrh zákona o Nejvyšším soudu, který předložil prezident Duda. Vládní PiS následně prosadila i přijetí zákona o soudcovské radě. Zákon umožní vládní straně a prezidentovi ukončit mandát 15 soudců v radě a nahradit je novými členy, které již nevybere soudcovská samospráva, ale Sejm. PiS tak získá většinu v radě, která rozhoduje o jmenování do všech soudů v zemi.
- 20. prosince - EK došla k závěru, že v Polsku hrozí jasné riziko závažného porušení vlády práva a spustila zatím nikdy nepoužitý postup, na jehož konci zemi hrozí pozastavení hlasovacích práv v EU.
- Polský prezident Duda se rozhodl podepsat dvojici kritizovaných zákonů.
2018
- 12. ledna - Kvůli vládní reformě justice odstoupil šéf polské soudcovské rady Dariusz Zawistowski.
- 6. března - Polský parlament poprvé zvolil členy soudcovské rady na základě nového zákona.
- 12. dubna - Polští poslanci schválili tři zákony, které pozměňují kontroverzní soudní reformu. Podle nové úpravy by se ministr nejprve musel poradit s ostatními soudci, zda předsedu soudu odvolá. Pokud by měli negativní názor, radil by se se soudcovskou radou. EK uvítala, že podle nových předpisů by věk odchodu soudců a soudkyň do důchodu měl být stejný. PiS původně prosadila penzionování soudců v 65 a soudkyň v 60 letech. Změny schválili 16. dubna senátoři.
- 2. července - EK zahájila řízení s Varšavou kvůli zákonu o Nejvyšším soudu. Podle názoru komise podkopává nezávislost soudnictví, a Polsko tak porušuje unijní smlouvy.
- 25. července - Irsko nemusí vyhovět evropskému zatykači vydanému Varšavou a předat do Polska konkrétní osobu, dojdou-li irské soudy k závěru, že by se tento člověk v Polsku nedočkal spravedlivého soudu. Evropský soud tak odpověděl na otázku irských soudů, jak mají postupovat v případě polského občana, který byl v květnu 2017 zatčen v Irsku pro obchod s drogami.
- 2. srpna - Polsko v odpovědi na první krok, jímž EK zahájila řízení, odmítlo obvinění vznesená komisí vůči Varšavě kvůli novele zákona o Nejvyšším soudu. Polský Nejvyšší soud mezitím pozastavil platnost snížení důchodového věku svých soudců obsažené v uvedené novele a požádal evropský soud o stanovisko v této věci.
- 14. srpna - EK přešla do druhé fáze řízení vedeného vůči Polsku. Komise dala najevo, že není spokojena s odpovědí polských orgánů na první krok.
- 18. září - Místopředseda EK Frans Timmermans prohlásil, že se v Polsku stav justice navzdory výzvám Bruselu nezlepšil a že komise je připravena tlačit na Varšavu všemi prostředky včetně žaloby u Soudního dvora EU.
- 24. září - EK žaluje Polsko kvůli novému zákonu o Nejvyšším soudu. Komise zároveň žádá Evropský soudní dvůr, aby žalobu projednal ve zrychleném řízení a aby v souvislosti s žalobou nařídil předběžná opatření.