Bez práce pro občany EU přístup na společný trh nečekejte, varuje Británii Brusel

AKTUALIZOVÁNO AKTUALITA (aktualizováno: 27. 6. 2016 15:00) - Aktuality autor: roj

Pokud se Velká Británie nezaváže k zachování volného pracovního trhu pro občany unijních zemí, nemůže počítat s plným přístupem na společný trh Evropské unie. Londýnu to vzkazují ministři členských zemí s tím, že dokud oficiálně nepožádá o vystoupení z unie, nikdo s ním nebude neformálně jednat.  

Británie zřejmě bude stejně muset nechat občanům EU volný přístup na trh práce (ilustrační snímek)

Británie zřejmě bude stejně muset nechat občanům EU volný přístup na trh práce (ilustrační snímek),zdroj: Profimedia.cz

Zastánce takzvaného brexitu a někdejší starosta Londýna Boris Johnson přitom v neděli řekl, že Británie si bude schopna vyjednat plný přístup na jednotný trh i bez podmínek v podobě volného pohybu zboží, služeb, kapitálu i lidí.

Podle francouzského ministra zahraničí Jean-Marca Ayraulta, který se v pondělí v Praze účastní schůzky ministrů zahraničí visegrádské skupiny a Německa, není možné automaticky předpokládat, že Londýn dosáhne stejného postavení, jaké má vůči EU Švýcarsko.

Bern, který není součástí Evropského hospodářského prostoru (EHP), se může na jednotném trhu podílet díky sérii bilaterálních smluv.

"Není to automatické. Je zde mnoho témat k diskusi. Nyní podle mě musíme zjistit, co přesně Británie chce," řekl Ayrault o švýcarském modelu. Protože Bern reguluje propojení svého trhu s tím unijním díky dvoustranným smlouvám, může si tak sám vybrat jen ty oblasti, o které má zájem.

Mnozí analytici ale odhadují, že Brusel již nebude chtít kvůli komplikovanosti vztahů podobné dohody s další zemí uzavřít, proto Londýn bude muset dojednat jiný model soužití, například ten norský.

Norsko jako nečlenský stát EU neřeší přístup k jednotnému trhu bilaterální smlouvou, ale členstvím v EHP, podobně jako Švýcarsko se neúčastní rozhodovacích procesů EU, do kohezních fondů unie však obě země musejí přispívat. Oproti Švýcarsku má Norsko díky členství v EHP status pozorovatele v příslušných evropských agenturách.

"Precedens v Norsku je to, že aby mělo plný přístup na trh, musí platit poplatky, jaké státy odvádí Evropské unii, a také musí umožnit volný přístup na pracovní trh," řekl irský ministr financí Michael Noonan.

Podle Ayraulta se nyní Británie musí v první řadě rozhodnout, kdo ji zastupuje, aby rozhovory o odchodu z unie mohly dostat jasné obrysy.

Německo ale v pondělí Londýnu vzkázalo, že jednání nezačnou, dokud Británie oficiálně nepožádá o odchod z Evropské unie. "Nebudou žádná vyjednávání bez aktivace článku 50 (lisabonské smlouvy)," potvrdil mluvčí Evropské komise Margaritis Schinas.

Podle diplomatů z Bruselu je tento přístup v zásadě jedinou možností, jak může unie Brity tlačit k rychlejšímu spuštění "rozvodového procesu".

Na brzký termín začátku oficiálních jednání tlačí i francouzský ministr financí Michel Sapin. Eurokomisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger varoval, že pokud bude Británie se začátkem jednání o odchodu země z Evropské unie čekat do října, kdy plánuje odstoupit premiér David Cameron, způsobí to značnou nejistotu na trzích a poškodí to ekonomiku.

Německá kancléřka Angela Merkelová naopak uvedla, že případné malé zdržení nepovažuje za problém. Zároveň poznamenala, že rozhodnutí podat žádost o vystoupení je na Británii a že ona sama nemá prostředky, jak tento proces urychlit, nebo naopak zbrzdit.

Má ale pochopení pro to, když bude Londýn nějakou dobu situaci analyzovat, dlouhé zdržení by podle ní ale nebylo dobré pro hospodářství Británie, ani zbývajících 27 zemí unie.

Tagy: Velká Británie zahraničí Evropská unie evropská politika Brexit

Zdroje: ČTK