Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) schodek 390 miliard korun prezidentovi nevadí, pokud bude v rozpočtu dost peněz na investice. Schillerová po setkání s prezidentem, jeho poradci a premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech novinářům řekla, že navrženou částku na investice, zhruba 207 miliard korun, Zeman ocenil.

Ovčáček dále informoval, že prezident navrhl konkrétní druhy úspor a investic. „Prezident republiky upozornil, že bez patřičných pozměňovacích návrhů tohoto typu by zvažoval vetování návrhu státního rozpočtu na rok 2022,“ uvedl mluvčí. Konkrétní návrhy nezmínil.

Schillerová následně na twitteru uvedla, že investice proti červnovému návrhu MF navýšilo o 20 miliard korun. Zároveň hodlá v pondělí na jednání s ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou (za ANO) řešit Zemanův apel na vyšší podporu bytové výstavby. „Shodujeme se na nutnosti dalších úspor zejména v oblasti rušení daňových výjimek a ve státní správě,“ uvedla dále Schillerová.

Ministryně Schillerová po setkání s prezidentem, jeho poradci a premiérem Andrejem Babišem (ANO) v Lánech uvedla, že po podzimních sněmovních volbách by se Zeman chtěl ještě jednou setkat kvůli návrhu rozpočtu po volbách se svými poradci.

Prezident republiky se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu na rok 2022, který označil za nedostatečně úsporný a nedostatečně investiční.

Navrhl konkrétní druhy úspor a investic.

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) August 28, 2021

Debata se dnes vedla i o rušení daňových výjimek. Schillerová v tom nevidí prostor za stovky miliard. „Ale určitě věřte tomu, že tam prostor je. Je tam celá řada výjimek, které zvýhodňují určité skupiny, a je to velmi těžké protlačit v parlamentu, ale já se o to pokusím,“ řekla.

Ohledně úspor ministryně představila Zemanovi plán konsolidace veřejných financí. Podle nejnovější makroekonomické prognózy MF počítá se snižování strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 procenta hrubého domácího produktu by měl klesnout na 4,6 procenta v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 procenta HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek.

Zeman již loni ve Sněmovně při prvním čtení původní verze státního rozpočtu na letošní rok vyjádřil rozpaky nad tím, že musí schvalovat výrazný deficit. Původně navrhovaný schodek činil 320 miliard. Současně vyjádřil přání, aby se neplýtvalo. Stejně jako o rok dříve se vyslovil pro zrušení daňových výjimek a úlev, které podle něj představují 380 miliard. Upozorňoval také, že investice do spotřeby sice můžou podpořit růst ekonomiky, ale nemají nic společného s růstem produktivity práce, přidané hodnoty nebo konkurenční schopnosti. V dřívějších letech poukazoval jako na zdroje úspor například na dotace na fotovoltaiku nebo na rušení míst úředníků.

Ministryně financí Alena Schillerová | zdroj: Profimedia

Schillerová dnes zopakovala, že do říjnových parlamentních voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit poslancům.

Pokud by parlament rozpočet neschválil do konce roku, stát by začal hospodařit v tzv. rozpočtovém provizoriu. Hospodaření státu se pak řídí podle posledního schváleného rozpočtu. Jednotlivé kapitoly státního rozpočtu dostávají v každém měsíci peníze na výdaje do výše jedné dvanáctiny celkové roční částky v předcházejícím roce. Pro letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 500 miliard korun.

Po dokončení jednání s jednotlivými ministry by se měla Schillerová sejít kvůli návrhu rozpočtu s Babišem. Termín neuvedla. „Rozhodně trvá, že ten schodek je pro mne směrem nahoru nepřekročitelný,“ uvedla ministryně. Informovala také, že ve vládní rozpočtové rezervě je pro příští rok vyčleněno zhruba šest miliard korun pro řešení případných dopadů pandemie koronaviru.

Schodek nehodlá podle svého dřívějšího vyjádření Schillerová měnit ani na základě lepší makroekonomické prognózy, kterou ministerstvo financí zveřejnilo v úterý. V té MF zlepšilo odhad vývoje ekonomiky v příštím roce na 4,2 procenta. Zhruba 30 až 40 miliard korun navíc, které by rozpočet mohl díky lepšímu výkonu ekonomiky získat, hodlá ministryně využít na výdaje. V rozpočtu například počítá s navýšením průměrného důchodu o 797 korun měsíčně, přičemž zákonná valorizace činí 497 korun.

Babiš s novináři po jednání se Zemanem s médii nemluvil

Babiš v rozhovoru pro dnešní Právo avizoval, že bude s prezidentem také hovořit o Bezpečnostní informační službě (BIS), kterou Zeman obvinil z toho, že odposlouchává jeho spolupracovníky. Schillerová novinářům po jednání proadního týmu sdělila, že nemá informace o tom, zda se koná schůzka mezi Babišem a Zemanem ohledně prezidentových obvinění na adresu Bezpečnostní informační služby. Při jednání expertního týmu se o BIS podle ní nemluvilo.

Česká televize uvedla s odkazem na Jiřího Ovčáčka, že měl dnes prezident s premiérem separátní jednání. Žádné jiné informace o schůzce a jejím obsahu mluvčí televizi neposkytl.

Minulý víkend Zeman řekl, že BIS odposlouchávala lidi v jeho okolí. Tvrdil, že mu Babiš řekl, že odposlechy nechal zastavit. Premiér se proti tomuto Zemanovu tvrzení ohradil. Odmítl i to, že by záležitost řešil v přítomnosti kancléře Vratislava Mynáře, jak tvrdí Zeman i Mynář. Babiš dnešnímu Právu řekl, že o tom chce dnes s prezidentem mluvit.

„Vůbec nemůžu úkolovat BIS. Úkoly zadává vláda jako celek, nikoliv premiér. Je absolutně vyloučeno, abych něco takového dělal. „Pan prezident velice nemá rád pana (ředitele BIS Michala) Koudelku. Já se snažil, aby pana Koudelku pan prezident přijal, aby ho vyslechl a nějak si to spolu vyjasnili,“ řekl Babiš Právu.

Koudelka ve čtvrtek na jednání sněmovní kontrolní komise uvedl, že za dobu jeho působení ve funkci nebyl odposloucháván žádný z nejvyšších ústavních činitelů. Vyloučil také, že by na něj Babiš tlačil, aby ukončil prověřování některé osoby. Hrad vzápětí Koudelku opět kritizoval, podle prezidentské kanceláře porušuje zákon mimo jiné tím, že neodpověděl od roku 2018 na žádost prezidenta o informaci.