Úřad zároveň informoval, že nová prognóza bude sloužit jako východisko pro makroekonomický rámec návrhu státního rozpočtu na příští rok a střednědobého rozpočtového výhledu do roku 2024. Základní parametry rozpočtu vláda už schválila na počátku června, a to se schodkem 390 miliard korun.

Letos bude ekonomický růst podle MF tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce investicemi a spotřebou domácností. Příští rok by pak růst mělo podpořit zejména oživení soukromé spotřeby. „V predikci pracujeme se scénářem, že postup vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které již covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat další makroekonomicky významná protiepidemická omezení,“ uvedlo MF v dokumentu. Loni ekonomika klesla kvůli dopadům pandemie covidu-19 o 5,8 procenta.

Schodek veřejných financí by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 6,1 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,8 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024.

Ministryně financí Alena Schillerová dnes na twitteru zveřejnila i odhad vývoje veřejných financí, který počítá s plánovanými úsporami, úpravou spotřebních daní, revizí zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. V takovém případě by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Odhad inflace MF v nové prognóze výrazně zvýšilo nad tři procenta v letošním i příštím roce. Letos úřad počítá s průměrnou inflací 3,2 procenta a příští rok 3,5 procenta. Nezaměstnanosti by měla letos stoupnout na tři procenta z loňských 2,6 procenta. Příští rok by pak nezaměstnanost měla klesnout na 2,7 procenta.

Od dnešních odhadů inflace se budou zřejmě odvíjet i vyjednávaní o růstu platů. Například vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) dnes uvedl, že při jednáních o platech ve veřejné sféře pro příští rok bude prosazovat zvýšení nejméně o 3,5 procenta tak, aby reálně po odečtení inflace neklesly. Hamáček bude z pozice ministra vnitra prosazovat i růst platů policistů a hasičů. Odboroví předáci koncem června pohrozili případnými nátlakovými akcemi, pokud by se platy od ledna nezvedly aspoň o inflaci. „Po ročním zmrazení platů je namístě odměnit zaměstnance veřejného sektoru, díky kterým podnikatelská sféra, ale i občané ekonomicky lépe zvládli koronavirovou dobu,“ reagoval na twitteru předák úřednických odborů Pavel Bednář. Šéf Asociace samostatných odborů Bohumír Dufek před nedávnem řekl, že pro zdravotníky bude tato druhá největší centrála požadovat přidání aspoň o deset procent.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy si ministerstvo financí pesimistickou prognózou připravuje půdu pro obhajobu hlubokého deficitu. „Ministerstvo publikuje prognózu spíše ze spodní části realistického pásma odhadu vývoje, aby snáze opodstatnilo schodek státního rozpočtu navržený pro příští rok, 390 miliard korun. Pokud by nyní ministerstvo totiž hýřilo optimismem, bude se vládě obří deficit, který již rámcově schválila, hájit a ve sněmovně prosazovat ještě hůře než při přece jenom méně pozitivním výhledu,“ uvedl.

Česká národní banka ve své nové prognóze z počátku srpna letos čeká růst ekonomiky o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Česká bankovní asociace v srpnové prognóze očekává na základě odhadů ekonomů českých bank, že ekonomika letos stoupne o 3,4 procenta. Příští rok by měl růst ekonomiky zrychlit na 4,5 procenta.

Ministerstvo dnes také zveřejnilo podklady pro jednání Výboru pro rozpočtové prognózy, který by měl 30. srpna novou prognózu posoudit. Z dokumentů vyplývá, že letos klesne výběr daně z příjmu fyzických osob ovlivněné letošním zrušením superhrubé mzdy nebo inkaso spotřební daně z minerálních olejů. V případě dalších daní, jako je daň z příjmu firem nebo DPH, by měl stát získat ve srovnání s loňskem více. Pro příští rok pak MF očekává meziroční pokles výběru jen u daně z příjmu firem.

MF již dříve upozornilo na to, že do říjnových parlamentních voleb nestihne sněmovna zřejmě rozpočet schválit, a to ani v prvním čtení. Po volbách tak bude muset vláda návrh opět schválit a předložit do parlamentu.