Zvýšení poplatků označil ve svém projevu před poslanci mimo jiné za plošnou nepřímou daň. Jde podle něj o nový mechanismus zdanění, který se vyhýbá demokratické kontrole. Po Babišovi má vystoupit ještě předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová a dalších asi pět řečníků s přednostním právem. Do rozpravy se hlásí dvě desítky poslanců.

Podle Babiše by bylo lepší a spravedlivější financovat veřejnoprávní televizi a rozhlas ze státního rozpočtu. "Mají šetřit a začít sami u sebe, ne požadovat další peníze," prohlásil. Oběma institucím podle něj také chybí dostatečná kontrola. Obvinil je také z toho, že neplní svou funkci veřejnoprávních médií, protože obhajují vládu. Uvedl, že poplatky přežívají jako relikt 20. století jen v deseti evropských zemích.

Česká televize i Český rozhlas podle něj mají dostatek peněz na to, aby plnily svůj úkol. Označil je za "otesánky mediální scény". Veřejnoprávní televize a rozhlas by podle předsedy ANO neměly soutěžit s komerčními médii o podíl na trhu, což podle něho dělají. Mluvil i o hledání dalších zdrojů, například zpoplatněním některých kanálů.

Na obě instituce ze zákona dohlížejí Rada ČT a Rada ČRo, Jejich členy pravidelně volí Sněmovna. Představují nástroj, kterým má veřejnost tyto instituce kontrolovat. Do jejich pravomocí patří například schvalování rozpočtů. Ministr kultury Martin Baxa (ODS) řekl už koncem června, že vláda připraví takovou změnu, která umožní, aby hospodaření ČT a ČRo kontroloval Nejvyšší kontrolní úřad.

Baxa nutnost navýšení poplatků zdůvodnil tím, že rozhlasové poplatky se nezvyšovaly od roku 2005 a televizní od roku 2008 na rozdíl od nákladů a inflace. Poplatek České televizi zvyšuje novela o 15 korun na 150 korun měsíčně a Českému rozhlasu o deset korun na 55 korun za měsíc. Do budoucna se mají zvyšovat podle inflace.