Kdyby měl Napoleon Bonaparte náturu jako Andrej Babiš, prohlásil by bitvu u Waterloo za své vítězství. Jenže legendární vojevůdce ve své době nemohl vědět, co je politický píár.

Zato 'tvrdý a nekompromisní' bojovník Babiš to ví. A tak vypráví skazku o summitu v Bruselu (nedaleko od Waterloo), na kterém šéfové států a vlád rozhodovali o klíčových pozicích v unijních institucích. Líčí, jaký úspěch tam slavil on a jeho kumpáni z Visegrádu.

Mimo jiné pravil: "Pro nás je důležité to, že jsme - Česko a země Visegrádu společně s Itálií - zabránili prosazení spitzenkandidáta (Franse Timmermanse na předsedu komise)… Nakonec jsme byli úspěšní."

Takže si bod po bodu bruselský úspěch rozeberme:

a) Všechny čtyři klíčové pozice ve společenstvu bruselského prstenu obsadí zástupci starých unijních států. Na země Visegrádu, ani na žádnou z nových východních zemi unie nezbyl jediný trůn.

V Bruselu se před Babišem klepou. Není divu, s takovou bejsbolkou... | zdroj: Twitterový účet Andreje Babiše

Připomínám, že v minulém volebním období vydoloval Visegrád pozici předsedy Evropské rady pro Donalda Tuska, který teď dosluhuje. Tentokrát V4 protlačovala na předsedu Evropské komise Slováka Maroše Šefčoviče. Neúspěšně.

b) Na funkci předsedy Evropské komise nedosáhl v Bruselu nizozemský socialista Frans Timmermans, kterého Babiš a maďarský hulán Viktor Orbán označovali za největší zlo, protože prosazoval migrační kvóty.

V čele komise tak stane Němka Ursula von der Leyenová. Je ale tahle konzervativní politička z CDU, ministryně obrany a matka sedmi dětí pro Česko a V4 výhrou?

Leyenová zastávala k migraci stejný přístup jako kancléřka Angela Merkelová. Lze tedy předpokládat, že bude hájit solidární migrační politiku, stejně jako to dělal a patrně dál bude dělat Timmermans z pozice místopředsedy Evropské komise.

Ursula von der Leyenová, nová šéfka Evropské komise | zdroj: Profimedia

Babiš tvrdí, že Leyenová bude zemím Visegrádu rozumět líp než Timmermans. Že by ho k takovému úsudku vedl třeba její rozhovor pro Der Spiegel? "Mým cílem jsou Spojené státy evropské – na základě modelu spolkových či federálních zemí, jako jsou Švýcarsko, Německo nebo Spojené státy," vyznala se v něm nástupkyně Lucemburčana Jeana-Claudea Junckera.

To je ale přece opak toho, o co usiluje ANO. V programu Babišova hnutí pro evropské volby se píše: "To, co dává smysl, mají dělat všechny země společně. Všechno ostatní si už vyřeší samy členské státy."

c) Další klíčovou figurou unie bude belgický liberál Charles Michel. Vůdcové států a vlád ho jmenovali do funkce šéfa Evropské rady, který předsedá summitům. Sotva si lze představit někoho, kdo by měl méně pochopení pro postoje V4 než tento končící belgický premiér.

Michel razil stanovisko, že zemím V4 mají být odebrány evropské fondy za jejich odmítavý postoj ke kvótám. Kromě toho vyslovil názor, že by měly být vyloučeny ze schengenského prostoru bez hraničních kontrol.

Jednoduše řečeno, 'náš člověk'. Až ho někdy uslyšíte, určitě vám nevytane na mysli heslo ze Tří veteránů 'I cizinec je našinec'.

d) Unijní diplomacii má vést španělský ministr zahraničí Josep Borrell, kterého obdobně jako Leyenovou ještě musí potvrdit Evropský parlament. Nahlíženo z Česka, ani on není žádná výhra. O střední a východní Evropě toho socialista Borrel moc neví. Zato o něm se ví, že má slabost pro Rusko a pro levicové autoritáře.

e) Čtvrtou personou, o které se v Bruselu rozhodlo, je Christine Lagardeová. Šéfka Mezinárodního měnového fondu a někdejší ministryně financí zamíří do čela Evropské centrální banky.

V 'neeurovém' Česku to nemusíme pokládat za kdovíjak důležitou volbu, ačkoli česká koruna je s eurem svázána. Pod přímou kuratelou této dámy však česká měna nebude.

Podstatné je ale pro Česko to, že volbou Leyenové a Lagardeové si vůdčí tandem unie – Německo a Francie – posílil své postavení. Lze tušit, že toho budou Němci (a zejména) Francouzi chtít využít a sešlápnou plynový pedál, aby posílili postavení eura a společných institucí.

(Nového předsedu Evropského parlamentu, italského socialistu Davida-Mariu Sassoliho, ponechávám bokem, jeho funkce není kdovíjak významná, což dvojnásob platí o čtrnácti místopředsedech.)

Shrnutí

Bilance hry o trůny kousek od Waterloo tedy vypadá takto:

1) V čele Evropské komise stane stoupenkyně federální Evropy, po jejím boku bude zastánce migračních kvót.

2) Evropan stejného ražení dostane na starost unijní summity a evropskou diplomacii povede politik, kterému střední Evropa neleží na srdci.

3) Na politiku Evropské unie bude mít rozhodující vliv německo-francouzský tandem.

Závěrem

…. blahopřejeme českému premiérovi a celé partě visegrádských bojovníků k 'úspěchu' a přejeme příjemné prázdniny!