Británie opustila EU na konci ledna 2020 a po přechodné fázi už od roku 2021 není členem jednotného trhu a celní unie EU. Navzdory dohodě o volném obchodu od té doby platí v některých oblastech nová cla a podnikání ztěžují byrokratické předpisy. Bilaterální obchod se výrazně snížil.

Opoziční předák Keir Starmer oznámil, že britská pravidla pro potraviny a zemědělské produkty se sladí s pravidly EU. Vyloučil však návrat k jednotnému trhu nebo znovuzavedení volného pohybu osob. Starmerova sociálnědemokratická Labouristická strana má podle průzkumů veřejného mínění šanci vyhrát 4. července parlamentní volby.

Od brexitu se výrazně snížil prodej britských značek v EU, a to v čase, kdy prodej na internetu v kontinentální Evropě vzkvétá. Zasaženy jsou zejména britské malé a střední podniky, pro které je obtížnější dodržovat nové byrokratické předpisy.

Negativní dopady brexitu ale nedoléhají na všechno nepotravinářské zboží. Zvýšil se vývoz výrobků pro zdraví a krásu a také potřeb pro kutily a zahrádkáře. To částečně kompenzovalo pokles v odvětví oděvů a obuvi.

Některé britské společnosti si v důsledku brexitu otevřely v EU pobočku, aby obešly nová nařízení, uvedl spoluautor analýzy Richard Lim ze společnosti Retail Economics. Mnoho britských výrobců oděvů ale také kvůli byrokratickým překážkám přesunulo výrobu do některé ze zemí EU na úkor kvalifikovaných pracovníků a pracovních míst v Británii, zjistili analytici.

Daří se také vývozu služeb, který se proti únoru 2020 zvýšil téměř o 30 procent. "Toto odvětví, které zahrnuje právní služby a poradenství, nyní předstihlo zpracovatelský průmysl a dopravní prostředky (včetně automobilů) a stalo se největším vývozním odvětvím Británie,“ píše se v analýze.