Dnes je pátek 29. března 2024., Svátek má Taťána
Počasí dnes 15°C Polojasno

Komentář: Tři roky po pádu Kaddáfího vládne Libyi chaos. Stejně jako v Iráku a v Afghánistánu

Komentář: Tři roky po pádu Kaddáfího vládne Libyi chaos. Stejně jako v Iráku a v Afghánistánu
Pouliční karikatura libyjského vůdce Kaddáfího v Tripolisu | zdroj: Profimedia

V pondělí uplynuly tři roky od svržení dlouholetého diktátora severoafrické Libye Muammara Kaddáfího. Vyvrcholila tak mezinárodní vojenská kampaň, která podpořila domácí povstání a nakonec zbavila moci tohoto svérázného lídra, s nímž západ tu spolupracoval, tu ho zatracoval. Podobně jako v případě Iráku platí, že svržení totalitního režimu způsobilo v zemi obtížně kontrolovatelný chaos.

Místo Kaddáfího diktatury je dnes v zemi papírová demokracie. Konají se volby, ale parlament a vláda a další státní orgány, které jsou mezinárodním společenstvím uznávané, musely uprchnout do Tobrúku. Poslanci zasedají ve starém hotelu a bydlí na trajektu. V původním hlavním městě Tripolisu vládnou milice. Země je rozdělená, neustále se v ní bojuje, není tu bezpečno a téměř nic nefunguje.

V Iráku dlouho vládl tvrdou rukou Saddám Husajn, než ho v roce 2003 svrhl vojenský úder spojenců pod vedením USA. Chemické zbraně, kterými měl irácký režim disponovat a ohrožovat okolní svět, se nenašly, zato se země zbavila odporného diktátora. Zároveň se však rozpadla a o moc v ní se dnes krvavými metodami přetahují různé skupinky – od nepříliš přesvědčivé legitimní vlády po agresivní bojovníky z Islámského státu. Denně přijdou zprávy o desítkách obětí na životech.

CIA varuje: nezapojujte se do vnitřních konfliktů

Deník The New York Times nedávno publikoval analýzu americké zpravodajské služby CIA, která zapojování amerických ozbrojených sil, především vyzbrojován rebelů ve vnitrostátních sporech, ostře kritizuje jako bezúčelné. Uvádí řadu historických příkladů, Kubu v 60. nebo Nikaraguu v 80.letech.

Jako jediný pozitivní příklad vidí studie spolupráci s mudžahedíny v Afghánistánu v 80.letech, která vedla ke stažení sovětských vojsk a ukončení třetí sovětsko-afghánské války. Jenomže část islámských radikálů, i těch podporovaných USA, se postupně času přetavila ve fundamentalistické hnutí Taliban, které v zemi zavedlo tuhý režim.

V roce 2001 zaútočily na Afghánistán Spojené státy a talibanskou vládu svrhly, jenomže hnutí má stále svoje pozice a denně ohrožuje teroristickými činy běžný život v zemi. Centrální vláda je slabá a sama o sobě rozdělená na několik skupin, zahraniční jednotky zemi dodnes neopustily a konec občanské války je v nedohlednu.

Ať si to vyřeší sami

Není divu, že v případě silnějšího angažmá v aktuálním konfliktu v Sýrii se dosud váhá. Islámský stát je přitom viděn jako podstatně horší než byl Husajnův režim nebo Asadova vláda v Sýrii (s oběma ostatně Západ svého času čile spolupracoval a obchodoval, stejně jako s později zlořečený Kadáfím).

Mezi západními muslimy a znalci islámu se dokonce objevují čím dál silněji hlasy, ať Západ nechá vybojovat střední východ své války. Že to bude krvavé, o tom nepochybuje nikdo. Že by západní angažmá bylo přínosem, o tom už dnes pochybuje naopak kdekdo.

Institut "světového četníka“ se USA dlouhodobě hrubě nevyplácí. Potíž je v tom, že kritici tohoto systému jsou začasté vidění – a mnohdy právem – jako agenti Ruska, militantní islamisté nebo aspoň zásadní kritici západního stylu života. Dlužno dodat, že stažení amerických sil by v mnoha částech světa mohlo vést k nárůstu chuti nejen místních lokálních vládců, ale třeba také ruských ambic.

Zdroje:
Vlastní