Dnes je sobota 24. července 2021., Svátek má Kristýna
Počasí dnes 30°C Polojasno

Aktivisté urgují odklon od uhlí: Nechceme být uhelný skanzen

Aktivisté urgují odklon od uhlí: Nechceme být uhelný skanzen
Není žádná "záložní" planeta! | zdroj: Profimedia

Materiál s doporučením Uhelné komise ukončit využívání uhlí pro výrobu tepla a elektřiny v roce 2038 byl stažen z pondělního jednání vlády, resorty ho budou připomínkovat. Ekologičtí aktivisté požadují rychlejší scénář odklonu od uhlí.

Termín odklonu od uhlí rozděluje vládu

Pro dřívější termín v roce 2033 jsou ministři za sociální demokracii, například ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Pro bližší datum se na prosincovém zasedání Uhelné komise vyslovil i jeden z jejích předsedů a ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Naopak podle druhého z předsedů Karla Havlíčka (za ANO) by kabinet neschválením harmonogramu popřel jedenapůlroční činnost komise.

"Tento bod jsme po dohodě s ministrem Brabcem stáhli a dáme jej ještě do meziresortního řízení. I když se na dnešní tripartitě zástupci podniků i odborů jednoznačně a jednohlasně shodli, že má vláda přijmout závěry Uhelné komise, rozhodli jsme se, že materiál dáme ještě všem členům vlády k připomínkování. Nejsme pod časovým tlakem," sdělil ČTK Havlíček.

Uhelná komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043. Hnědé uhlí má v současnosti největší podíl na výrobě elektřiny v ČR. Podle dat Energetického regulačního úřadu na ně předloni připadalo asi 40 procent výroby, následovaly jaderné elektrárny s podílem zhruba 35 procent. Černé uhlí mělo předloni podíl na celkové výrobě elektřiny 2,5 procenta, poprvé méně než fotovoltaické elektrárny.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) uvedl, že kolem konce uhlí je řada otázek, jde například o lidi postižené útlumem těžby nebo jasnější představa o tom, jak využít evropské fondy. ČSSD podle Petříčka chce znát také způsob zajištění energetické bezpečnosti ČR a nahrazení výpadku uhlí v teplárenství. Podmínkami útlumu jsou podle usnesení Uhelné komise zejména včasná náhrada uhelných zdrojů jinými a zajištění energetické bezpečnosti.

Vláda by podle komise měla minimálně každých pět let provádět přezkum rozhodnutí v závislosti na vnějších faktorech. Orgán se zároveň v prosinci usnesl, že by do Moravskoslezského, Ústeckého a Karlovarského kraje mělo v příštích letech jít téměř 100 miliard korun, které jim pomůžou vypořádat se s koncem využívání uhlí.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček v prosinci rozhodnutí Uhelné komise označil za kompromis, z 19 členů komise hlasovalo 15 pro, dva byli proti a dva se zdrželi. S usnesením nesouhlasili oba zástupci ekologů v komisi - Jan Rovenský a Jiří Koželouh. Oba komisi následně opustili. "Termín konce uhlí 2038 je příliš pozdě a mimo realitu z hlediska ochrany klimatu i ekonomického výhledu uhlí. Chtěl bych poděkovat všem členům vlády, kteří žádají zkrácení alespoň na rok 2033," uvedl v dnešní tiskové zprávě Koželouh.

"Nechceme být uhelný skanzen až do roku 2038"

Před úřadem vlády dnes ekologičtí aktivisté požadovali, aby vláda odpoledne schválila rychlejší scénář odklonu od uhlí, než doporučila Uhelná komise, který počítá s koncem uhlí v roce 2038. Poklidnou akci uspořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA a Fridays for Future. Aktivisté vystavěli konstrukci, která znázorňovala vstup do muzea uhlí. Rychlejší scénář, tedy konec uhlí v roce 2033, je podle ekologických organizací realističtější a zodpovědnější. Dává větší smysl z hlediska ochrany klimatu a zdraví lidí, energetické bezpečnosti i modernizace energetiky.

profimedia-0420340821 Aktivisté z Fridays for Future. | zdroj: Profimedia

Podle Lukáše Hrábka z Greenpeace dává nejrychlejší scénář Česku šanci "přiblížit se k tomu, co je třeba udělat", aby Česko dostálo závazkům Pařížské dohody. "Zároveň rok 2033 více reflektuje dnešní ekonomickou realitu a dává možnost naplánovat spravedlivou transformaci uhelných regionů dříve, než se uhelný byznys sám zhroutí," uvedl Hrábek.

Klára Bělíčková za Fridays for Future na demonstraci žádala, ať vláda vyslyší hlas mladé generace, která bude řešit následky rozhodnutí o uhlí. Jiří Koželouh z Hnutí DUHA pak doporučený scénář označil za zastaralý a apeloval na "zodpovědné rozhodnutí" vůči uhelným krajům, které by měly dostat plán odklonu uhlí pro následující dekádu. "Potřebují ho teď na těch deset let i proto, že teď je zde spousta peněz z evropských fondů, které jsou na toto využitelné. Teď na to nejsme sami, ale za 15 - 17 let už bychom na to sami byli," řekl ekolog.

Ve středu Havlíček ČTK řekl, že vláda nebude diskutovat o konkrétním termínu, bude pouze schvalovat dokument s výstupy komise, který bude vládě předložen. "Zdaleka nejdůležitější tam vůbec není rok 2038. Nejdůležitější je tam mezidobí let 2025 až 2030, kdy jdeme na 50 procent," uvedl ministr. Ekolog Rovenský na twitteru reagoval, že v návrhu usnesení ani v závěrech komise o těchto termínech není ani slovo.

Zdroje: