Zeman, teplé pivo a český byznys versus zničení Státu Izrael. Izraelský velvyslanec končí a bilancuje

ROZHOVOR - Magazín autor: red

S končícím izraelským velvyslancem v Praze si o Miloši Zemanovi, českém zájmu o Írán, antisemitismu i o tom, co čeká od své nové velvyslanecké mise v Moskvě povídal server HlídacíPes.

Končící izraelský velvyslanec Gary Koren. Nápis nad tabuli za ním v překladu znamená: Drazí přátelé z ČR, děkuji Vám za vše. Mám vás moc rád.

Končící izraelský velvyslanec Gary Koren. Nápis nad tabuli za ním v překladu znamená: Drazí přátelé z ČR, děkuji Vám za vše. Mám vás moc rád.,zdroj: PETR TOPIČ / MAFRA / Profimedia

Izraelský velvyslanec v Česku Gary Koren má náročný závěr roku. V Praze končí a stane se novým izraelským ambasadorem v Rusku. V rozhovoru pro HlídacíPes.org mluví o zkušenostech z Česka, očekáváních směrem k Rusku, ale i o nárůstu antisemitismu v Evropě. "I v Česku se objevují neonacistické skupiny, které hlásají, že Židé ovládají ekonomiku, média, Hollywood, všechno," říká.

Často se opakuje, že vztahy mezi Českou republikou a Izraelem jsou mimořádné. Platí to stále?
My máme vztahy jako v rodině. Jsou tam silnější a slabší momenty, ale celkově je vyznění pozitivní. Takže i ve vztahu Izraele s Českou republikou se mohou objevit méně světlé momenty, ale pořád jsou vzájemné vztahy velmi dobré.

Nemohu se nezeptat na ty slabší chvilky v době vašeho působení jako izraelského velvyslance v Praze.
Tak například se mi občas stalo, že pivo nebylo dostatečně vychlazené… Ale to asi na mysli nemáte.

Postoj k Íránu není košer

To ne. Co třeba fakt, že český prezident Miloš Zeman dal přednost privátní konferenci na Rhodu před účastí na pohřbu izraelského prezidenta Šimona Perese?
Myslím, že nejdůležitější je výsledná bilance. Nechci se vměšovat do toho, jaké mezinárodně politické priority má ten který politik. Když prezident Zeman Izrael navštívil v říjnu 2013, měl tehdy skvělé setkání se Šimonem Peresem. Nyní měl nějaké závazky a našlo se jiné dokonale vyhovující řešení, kdy na pohřeb přijel premiér Bohuslav Sobotka.

Evropské firmy včetně těch českých nyní po skončení mezinárodního embarga projevují velký zájem o investice a export do Íránu. Považujete ze svého pohledu tamní režim za předvídatelnější než tomu donedávna bylo?
Nebudu se nijak tajit tím, že z toho naprosto žádnou radost nemáme. Jakkoli plně respektujeme české priority a ekonomické zájmy… O Írán se nyní ekonomicky zajímá mnoho zemí a rozumíme tomu, že ani Česko nechce být papežštější než papež. Nicméně svůj názor prezentujeme nejen v Praze, ale i ve Washingtonu, Paříží, Londýně, Římě…

Připomínáme, o co Írán usiluje ve vztahu k Izraeli. Nikomu nekážeme, ale na diplomatické úrovni otevřeně říkáme, že Írán je teokracie, že neustále volá po zničení Státu Izrael, členského státu OSN. Je na seznamu států podporujících terorismus. Destabilizuje Blízký východ. Připomínáme, že Írán potlačuje lidská práva a opozici – včetně komunistů. Což nezmiňuji bezdůvodně…

Čeští komunisté, spolu s některými sociálně -demokratickými poslanci, nedávno vyvolali debatu o zrušení zákazu dodávek pro íránskou jadernou elektrárnu v Búšehru. To máte na mysli?
Musím říct, že jsem překvapen, ani ne tak diplomaticky jako intelektuálně, tím, jak může komunistická strana nevidět, jak jsou její íránští kolegové utlačováni, jak může v podstatě podporovat teokracii. V teokratickém režimu přitom není žádný prostor pro mnoho věcí, ani pro komunismus. Opět umím pochopit, že může jít o snahu podpořit český byznys, ale ve vztahu k Íránu to prostě není, jak se říká, košer. Nemá jít jen o byznys, ale o celkovou snahu změnit tvář té země, o to, aby byla předvídatelná, otevřená a aby přestala být hrozbou pro Izrael.

Ještě je tu jedna věc, která mohla v poslední době narušit vzájemné vztahy a tím bylo nucené propuštění Libanonce Alího Fajáda, obchodníka údajně napojeného na hnutí Hizballáh a obviněného ze spolupráce s teroristy. 
To nemohu komentovat. Ne kvůli tomu, že by to bylo tajné, ale prostě proto, že o tom žádné detaily nevím. Nicméně předpokládám, že pokud české bezpečnostní složky potřebovaly z naší strany jakékoli informace, tím spíše pokud se týkaly hnutí Hizballáh, tak je dostaly. Koordinace a kooperace tajných služeb funguje dobře a toto nepatří do repertoáru běžných diplomatických kontaktů.

Ambasadorem v Praze jste od září 2013, nyní odjíždíte na post velvyslance v Moskvě…
V diplomacii jsem už 30 let, ale post v Moskvě je samozřejmě velká pocta. Ruskem jsem se zabýval řadu let, v Moskvě jsem už působil jako mladý diplomat na počátku 90. let, díky rodinné historii mluvím rusky… Takže ano, je to výzva. Z pohledu izraelské zahraniční politiky patří teď ambasáda v Rusku mezi dvě tři nejdůležitější na světě.

Je to i kvůli té velké imigrační vlně, kdy v 90. letech přišel do Izraele milión lidí z bývalého Sovětského svazu?
Je to samozřejmě jeden z důvodů. Tato lidská dimenze dodává vzájemným vztahům unikátní rozměr. Ruský jazyk je díky tomu v Izraeli hojně rozšířený, ruská kultura je populární.

Konec konců právě imigrace z Ruska hrála roli i při startu izraelského technologického rozmachu, vzniku "start-up nation".
Je fakt, že se vtipkuje o tom, že největší ruská investice v Izraeli je právě tento lidský faktor. A v zásadě to tak je. Z Ruska přišlo do Izraele mnoho umělců a hudebníků, ale také lidí s kvalitním technickým vysokoškolským vzděláním, inženýrů, vědců. A souhlasím, že to je jedno z vysvětlení toho, proč je Izrael tak úspěšný v hi-tech sektoru, ve vědě, IT i ve vzdělávání.

Informační věk a antisemitismus

Myslíte, že vaše zkušenost v působení v České republice, kdysi sovětském satelitu, může být nějak užitečné pro vaši ruskou misi?
Bude to můj třetí velvyslanecký post, působil jsem i jako velvyslanec v Rize pro Lotyšsko a Litvu a platí, že každá zkušenost je dobrá. Rusko je desítky let členem Rady bezpečnosti OSN, je součástí Blízkovýchodního kvartetu , který se angažuje v mírovém procesu, zapojilo se teď přímo i do konfliktu v Sýrii, je to velká země, velká ekonomika…

Měl jsem na mysli třeba i znalost prokremelské propagandy, která je v Česku a nejen v Česku přítomná.
Jistě chápete, že to je téma, o němž se mi před odjezdem do Moskvy nemluví zcela pohodlně. Ale jedno říct mohu – žijeme v rychle se měnící době, mění se způsob debaty, šíření informací. Všichni jsme propojeni sociálními sítěmi. Nabízí to řadu příležitostí, ale nese to s sebou i řadu problémů.

Je to i součást takzvaných hybridních válek. O tom Izrael ví docela dost…
Myslím, že Izrael drží neradostný rekord coby země, která denně čelí největšímu množství kybernetických útoku na světě. Izraelsko-palestinský konflikt je do značné míry právě hybridní. Učíme se z toho, budujeme účinnou obranu, sbíráme zkušenosti a nabízíme je dále – i České republice nebo NATO…

Zaznamenáváte v současné Evropě nárůst antisemitismu?
Není to nic, co by se dělo jen poslední dobou. Nutno podtrhnout, že v České republice je to minimum případů, ale objevují se neonacistické skupiny, které hlásají, že Židé ovládají ekonomiku, média, Hollywood, všechno… Případy antisemitismu úzce souvisí s tím, o čem jsme mluvili – žijeme v informačním věku a díky internetu může i hlas jen mála lidí získat mnohem větší vliv a váhu a způsobit mnohem větší škody. Svoboda slova má svoje hranice. Čekal bych, že se velcí internetoví hráči jako Gogle, Facebook nebo Twitter budou důsledně zabývat tím, že slouží i jako kanál pro terorismus, xenofobii i antisemitismus.

Případně islamofobii.
Islamofobii odsuzujeme stejně tak. V Izraeli je dvacetiprocentní arabská minorita, většina z nich jsou muslimové, arabština je oficiální jazyk, jsme multikulturní země. Respekt k muslimům musí být samozřejmostí. Když před časem kdosi veřejně spálil Korán v Brně, odsoudil jsem to. Ale zároveň je třeba vidět, že antisemitismus roste, často v zemích s početnější muslimskou populací. I proto považuji za důležité, aby se podařilo do evropské společnosti řádně integrovat imigranty, kteří přišli převážně z muslimských zemí.

Na začátku rozhovoru jste mezi "problémy" zmínil to, že někdy nebylo pivo dostatečně vychlazené… Bude něco, možná kromě piva, co vám bude chybět, až odtud po více než třech letech odjedete?
Místní neformálnost, otevřenost i přátelskost vůči Izraeli. Což je mimochodem důvod, proč roste počet turistů z Izraele. Osobně jsem po Česku hodně cestoval – navštěvoval jsem hrady, zámky, města, přírodní památky. Bude mi to chybět. Musím ocenit i to, jak prosperující zemí Česká republika je. A chtěl bych poděkovat všem přátelům, s nimiž jsem se tu mohl potkávat – ať už z vládních, diplomatických nebo ekonomických kruhů. Žijí tu skvělí lidé a byla pro mne radost tu pracovat.

Robert Břešťan pro Ústav nezávislé žurnalistiky

Tagy: Česko zahraničí domácí Izrael česko-izraelské vztahy

Zdroje: Hlídací Pes