"Podle mého názoru rozhovory s USA de facto ztroskotaly, ačkoli to nikdo ve skutečnosti nepřiznává," prohlásil vicekancléř. Dodal přitom, že během 14 kol rozhovorů se zástupci EU a USA nedohodli na žádné z 27 projednávaných kapitol dohody s názvem Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP).

Jednání probíhají od roku 2014, CETA – obdobná smlouva Evropské unie s Kanadou, kterou čeká už jen ratifikace jednotlivými státy unie – se rodila zhruba deset let. Tvrdit po dvou letech, že je situace beznadějná a strany se nejsou schopny domluvit, je poněkud předčasné. Stejně jako tvrdit, že se vše stihne dohodnout do konce letošního roku.

TTIP by znamenala spojení dvou největších hospodářských trhů a je tak logické, že se dohoda rodí v křečích a současná politická situace jí rozhodně nenapomáhá.

Má dohoda pro Američany cenu i bez Británie?

Spojené státy její rozsah a význam podcenily a více se její přípravě začaly věnovat až v posledních měsících hnáni snahou prezidenta Baracka Obamy, který by si chtěl její dokončení odškrtnout ještě před koncem svého funkčního období.

Na druhé straně Atlantiku zase vyjednávací pozici Evropské unie oslabilo schválení brexitu. Ač američtí politici tvrdí opak, ztráta významného pětašedesátimilionového trhu může být důvodem, proč nakonec vyjednávání ústupků nebude stát Američanům za vynaložený čas a energii.

Zatím tomu však evidentně není, jak naznačil Gabriel. "Jako Evropané se přirozeně nemůžeme podrobit americkým požadavkům," uvedl jako argument, proč jednání v podstatě ztroskotala.

Je snadné říct v několik posledních let trvající protiamerické náladě "zlí Američané mají příliš mnoho požadavků". Na taková slova Evropa, která se i přes otevřený evropský trh snaží chránit regionální produkty, ráda slyší.

Jak se dohoda rodí, nikdo neví. Vše je tajné

Jak dalece má německý vicekancléř pravdu, je ale záhadou. Obsah schůzek je tajný a i když se Evropská unie snaží část výstupů zveřejňovat, celý proces se k běžným smrtelníkům nikdy nedostal. (Až na několik stran, které zveřejnila organizace Greenpeace.)

A možná ani neměl – u žádných obchodních dohod se nezveřejňují opoznámkované polotovary, které je laik stěží schopný interpretovat. Ostatně z průzkumů veřejného mínění opakovaně vychází, že dobře dvě třetiny lidí vůbec nemají tušení, co TTIP je a co dohoda bude v praxi znamenat. Při posuzování významu uvolněných střípků informací by tak ani byli odkázáni na aktivisty z obou táborů. 

Mnohem důležitější je představit oblasti, ve kterých se obě strany oceánu shodly a ty následně předložit lidem k případnému rozcupování. Nedodělky v různém stádiu rozpracování tak akorát jen rozvíří emoce.

Každý se snaží zajistit si nejlepší podmínky

Je logické, že Spojené státy tlačí na Evropskou unii, aby měly co nejlepší podmínky. O to samé se – doufejme – snaží i unijní vyjednávací tým. Z tohoto hlediska je Gabrielovo prohlášení možná ideální způsob, jak upozornit na neústupnost amerického týmu a podnítit ten evropský, aby se víc snažil.

Výzvám musí čelit opravdu velkým – ze všech oblastí, o nich se vedou boje, je nejproblematičtější zemědělství. Většina běžných lidí ani tak neřeší, že zbourání celních bariér a dalších zábran pomůže třeba automobilovému průmyslu nebo motivuje české firmy zkusit štěstí na americkém trhu, ale jak se sáhne na místní zemědělské produkty, je zle.

Vzpomeňme si třeba na boj o pomazánkové máslo, záplavu polských potravin či produkty s regionální ochrannou známkou. Jako rudý hadr na býka slouží i jakákoli zmínka o geneticky modifikovaných organismech nebo o americkém mase napíchaném antibiotiky.

Dohoda o volném obchodu je mimořádně ambiciózní projekt a je zřejmé, že si obě strany oceánu ukously příliš velké sousto. Problémy, které s volným trhem vyvstávají na už tak malém evropském písečku, mohou nabrat – a zřejmě naberou – při spojení dvou nejsilnějších ekonomik obřích nezvladatelných rozměrů.

Pokud však po ani ne dvou letech Evropská unie stáhne ocas a se slovy "nedohodli jsme se" z dohody vycouvá, bude to jen další argument pro její odpůrce. Na co mít zastřešující instituci, která není schopná nic vyjednat a stáhne před Spojenými státy ocas mezi nohy?