Podle mluvčího amerického ministerstva Johna Kirbyho končí USA spolupráci cílenou na ukončení násilností. "Toto rozhodnutí nebylo snadné," uvedl v prohlášení Kirby. Washington podle něho nepřerušuje všechny kontakty s Moskvou v syrské otázce. Stáhne však ze země své lidi, kteří měli za úkol pracovat na společném americko-ruském mírovém centru, jež mělo zajišťovat vojenskou a zpravodajskou spolupráci obou zemí v Sýrii, pokud by se podařilo příměří udržet.

Rusko v posledních dnech posílilo svou leteckou základnu v Sýrii a pokračuje společně s armádou prezidenta Bašára Asada v bombardování Halabu, při němž podle syrské opozice zahynulo již několik stovek civilistů.

Moskva tvrdí, že Washington neodlišuje teroristické skupiny a umírněnou opozici a že spolupracuje s radikály vydávajícími se za prozápadní Asadovy odpůrce.

Ruské ministerstvo zahraničí to zopakovalo i v reakci na dnešní oznámení americké diplomacie. "Nečinnost Washingtonu vedla k tomu, že se radikálové během tohoto období přeskupili, dostali zbraně a zmobilizovali své zdroje," uvedla podle agentury TASS mluvčí ministerstva Marija Zacharovová.

"Ukazuje se, že Washington prostě nesplnil klíčové podmínky dohody pro ulehčení humanitární situace obyvatel Halabu," prohlásila mluvčí. "A nyní, když nedokázali splnit dohody, které sami vypracovali, se zjevně snaží svalit vinu na někoho jiného," dodala.

Příměří dojednané 9. září se začalo hroutit v polovině měsíce poté, co americké letouny omylem zaútočily na syrské vojáky. Následoval útok na humanitární konvoj v provincii Halab, z něhož USA a další země obvinily Rusko, které odpovědnost odmítlo. Podle Kirbyho dnešního prohlášení se ukončení spolupráce nijak nedotkne probíhající komunikace zaměřené na snahu o vzájemnou koordinaci protiteroristických operací.

Moskva pozastavila dohodu o plutoniu 

O narůstajícím tlaku mezi Moskvou a Washingtonem svědčí i rozhodnutí Ruska pozastavit dohodu se Spojenými státy o likvidaci plutonia. Rusové to zdůvodnili tím, že má pocit ohrožení z chování Washingtonu. 

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov následně ujistil, že Rusko neodstupuje od závazků týkajících se jaderného odzbrojení. Washington hned nad krokem Moskvy vyjádřil zklamání. Vztahy mezi oběma velmocemi se prudce zhoršily po předloňské ruské anexi Krymu, na kterou Západ reagoval uvalením sankcí.

Prezident Vladimir Putin svůj krok vysvětlil "zásadní změnou okolností a vznikem ohrožení pro strategickou stabilitu" v důsledku amerického počínání, "neschopností USA dostát splnění přijatých závazků z mezinárodních smluv ohledně likvidace přebytečného plutonia" a "nezbytností přijmout bezodkladné kroky na obranu bezpečnosti Ruska".

"Chci zdůraznit, že Rusko neodstupuje od svých závazků v oblasti jaderného odzbrojení, včetně snížení množství jaderných materiálů zahrnutých do zbrojních programů," uvedl později podle agentury TASS v prohlášení Lavrov. Dodal, že ruské plutonium, které již není nezbytné k zajištění obrany, "zůstane mimo zbrojní aktivity".

Mluví s námi z pozice síly, stěžují si Rusové na Američany

Podle šéfa ruské diplomacie rozhodnutí oznámené Putinem je signálem Washingtonu. "Snažit se mluvit s Ruskem z pozice síly, jazykem sankcí a ultimát a přitom pokračovat v selektivní spolupráci s naší zemí pouze v těch oblastech, kde je to výhodné pro USA, nebude fungovat," uvedl Lavrov.

Spojené státy daly najevo nespokojenost nad ruským rozhodnutím. "Rozhodnutí Rusů odstoupit od tohoto závazku je zklamáním," řekl podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Josh Earnest. Dodal, že zmíněná dohoda "slibovala likvidaci plutonia odpovídajícího tisícům jaderných zbraní".

Na washingtonském summitu o jaderné bezpečnosti na jaře 2010 se obě velmoci dohodly na likvidaci svých zásob plutonia. Každá země se měla zbavit 34 tun vysoce radioaktivního plutonia. To by podle expertů stačilo k výrobě 17 tisíc jaderných bomb. Dohoda počítala s tím, že přeměnu ruského zbrojního materiálu na jaderné palivo zaplatí Američané.

Experti připomínali, že podpis dohody nemusí znamenat, že obě strany své zásoby plutonia doopravdy zlikvidují. Už v roce 2000 obě země dojednaly likvidaci podobného množství plutonia, dohoda ale nikdy nevstoupila v platnost.

Rusko nicméně v té době oznámilo, že uzavřelo svůj poslední jaderný reaktor na výrobu plutonia pro jaderné zbraně v někdejším tajném sibiřském městě Železnogorsku, dříve známém jako Krasnojarsk-26.