Mezi člověkem a nebezpečným, ale vymírajícím 'králem džungle'

MAGAZÍN - Magazín autor: roj

S kácením lesů na indonéském ostrově Sumatra se zmenšuje i území, na němž žijí divocí sloni sumaterští, kteří stále častěji pronikají z lesa na zemědělskou půdu a riskují tak své životy. Chránit zvířata, kterým hrozí vyhynutí, proto pomáhají speciální hlídky na ochočených slonech, které tlustokožce zaženou zpět do lesa dřív, než se stanou obětí naštvaných vesničanů nebo pytláků. 

Sumaterské hlídky na vycvičených slonech pomáhají chránit před lidmi divoké slony, kterým hrozí vyhynutí

Sumaterské hlídky na vycvičených slonech pomáhají chránit před lidmi divoké slony, kterým hrozí vyhynutí,zdroj: Profimedia.cz

Za hluboké noci bijí vesničané na poplach: divoký slon sumaterský jim ničí rýžová pole. Zasahuje zkušený vodič slonů Dodot na svém zvířeti, které se narodilo v zajetí. Jeho úkolem je vyhnat vetřelce a zabránit střetu tlustokožce s lidmi. Tak se na Sumatře snaží chránit živočišný druh, jemuž hrozí vyhynutí.

Je to již potřetí během jednoho měsíce, co velký sloní samec hledající potravu vyšel z džungle na jihovýchodě indonéského ostrova Sumatra. "Je to král, nemá strach z lidí ani ze zbraní, je to jeho teritorium," vysvětluje Dodot, který je zvyklý s takovou situací se vypořádat.

Střety mezi slony a lidmi jsou stále častější a nevyhnutelné. Kácení lesů a přeměna velkých úseků lesa v zemědělskou půdu vede tlustokožce k tomu, aby pronikali do obydlených oblastí. Mnoho slonů na Sumatře bylo zabito jen proto, že pronikli na pole vesničanů. Další jsou obětí pytláků, kteří jim uřezávají kly a slonovinu pak prodávají na černém trhu.

Ze sloního hřbetu mají vodiči výhled

Proto mají vodiči slonů jako je Dodot zásadní roli jako zprostředkovatelé mezi člověkem a slonem. Tito strážci lesa, kteří se pohybují na slonech narozených v zajetí, tvoří celkem tři jednotky rozmístěné v kritických lokalitách kolem národního parku Way Kambas. Obydlené zóny tam leží těsně u lesa, ve kterém žije asi 250 divokých slonů sumaterských.

Na stanici Margahayu pobývá šest strážců lesa celý rok. Jezdí na slonech narozených v zajetí a hlídají především zóny, kde se stýká svět lidí se světem slonů. Na sloním hřbetu lépe vidí, co se děje a mohou sledovat stopy tlustokožců ve velkém parku tvořeném tropickým lesem a močály, jež se rozkládá na 1300 kilometrech čtverečních.

"Když zpozorujeme divoké slony, informujeme obec a naše týmy, aby byly připraveny, a zabránilo se tak stádu slonů proniknout k obydleným zónám," vysvětluje jeden ze strážců lesa Eko Arianto, jehož citovala agentura AFP.

Zemědělci kladou pasti a ničitele polí zabíjejí

Napětí však přetrvává. Rozzlobení zemědělci kladou otrávené nástrahy a zapalují ohně, aby se zbavili tlustokožců ohrožujících jejich pole. Jak uvádí Světový fond na ochranu přírody (WWF), za posledních 25 let bylo zlikvidováno téměř 70 procent přirozeného prostředí slonů sumaterských a polovina tohoto druhu byla vybita. Mezinárodní svaz na ochranu přírody jej v roce 2012 zanesl na seznam ohrožených živočichů.

Pro strážce lesa je mnohem obtížnější zahnat dominantní samce, kteří se pohybují sami. Náhle se vynoří z lesa, zničí pole a zmizí.

Stačí sebemenší incident, aby se narušil vztah důvěry, který strážci lesa navázali s místními komunitami. Ty považují slony za hrozbu pro svou existenci a při každém incidentu strážcům spílají.

Hlídky skutečně pomáhají, zemědělci sklidili bez škod

Aby strážci lesa navodili ducha společné zodpovědnosti za budoucnost tohoto druhu, získávají členy svých týmů mezi místním obyvatelstvem. "Snažíme se najít prostředky k tomu, aby lidé mohli žít vedle slonů," uvádí Arianto.

Postup strážců lesa již přinesl ovoce: od roku 2015, kdy začali v této zóně hlídkovat, počet konfliktů mezi člověkem a slonem klesl o 80 procent. Nedávno se zemědělcům podařilo poprvé po letech sklidit bez škod, říká Dodot.

Vodiči slonů také hledají a ničí pasti, které položili pytláci. Ti jsou ve spojení s kriminálními gangy obchodujícími s chráněnými exotickými druhy.

Třiadvacetiletý strážce lesa Junaidi už používá technologii GPS, aby zmapoval pozice divokých stád. "Když o ně nebude příští generace pečovat, jakou budou mít budoucnost?" táže se.

Tagy: Indonésie zahraničí sloni divoká zvířata ochrana zvířat zvířata a příroda ekologie a ochrana životního prostředí

Zdroje: ČTK,AFP