Pro muže, jenž uvedl, že se střelcem nechal inspirovat a bude zabíjet, si ráno v Praze přišla zásahová jednotka. Policisté řeší i čtrnáctiletého školáka z Olomouckého kraje, který tvrdil, že vystřílí školu. Policie zatím prověřovala osm podobných událostí - sedm z nich se týkalo oslavování střelce, osmý byl výhrůžkou vrahovým příbuzným, uvedl policejní prezident Martin Vondrášek.

Včera o půl jedenácté nám volající sdělil, že se inspiroval střelcem, chce si pořídit zbraň a také zabíjet. Po několika hodinách byl ztotožněn a níže máte video z jeho zadržení. Úkony stále probíhají, zatím kvalifikováno jako šíření poplašné zprávy. #policiepha https://t.co/5krNELkg7v pic.twitter.com/AgwWHnfDK1

— Policie ČR (@PolicieCZ) December 22, 2023

Čtvrteční střelba v budově FF UK je nejtragičtějším případem střelby v historii Česka. Útočník zastřelil 14 lidí, dalších 25 bylo zraněno, z toho deset těžce. Mrtvý je i střelec, který po útoku spáchal sebevraždu. Vláda vyhlásila na sobotu 23. prosince státní smutek, v katedrále sv. Víta na Pražském hradě bude bohoslužba za oběti střelby.

Níže naleznete link na autentické video ze zásahu na filosofické fakultě. Krom jiného zachycuje naší klíčovou činnost v budově - poskytování první pomoci zraněným. S ohledem na jeho velikost je vloženo na portál YouTube.https://t.co/AZIva0YnSX

— Policie ČR (@PolicieCZ) December 22, 2023

Omezit média, sociální sítě a alkohol, říct si o pomoc, radí experti po tragédii

Lidé, kteří se po čtvrteční tragické události necítí psychicky dobře, by měli omezit sledování médií a sociálních sítí. Vyhnout by se také měli alkoholu. Zároveň by si měli dovolit prožívat emoce, případně si říct o pomoc, pokud ji potřebují. Rady, které připravil Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) na sociální síti X zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví. Různé organizace nabízejí pomoc krizových interventů, psychoterapeutů nebo duchovních, kontakty uvedla například Psychiatrická nemocnice Bohnice.

Vzhledem ke včerejším událostem jsme společně s @NUDZ_cz vytvořili sadu doporučení, která můžou pomoci tuto situaci lépe zvládnout.

Všichni jsme nyní otřeseni a prožíváme silné emoce. Šok, smutek, otupělost, strach, hněv a další pocity jsou normální reakcí na mimořádnou událost.… pic.twitter.com/xTds0pO6zZ

— Ministerstvo zdravotnictví (@ZdravkoOnline) December 22, 2023

„Šok, smutek, otupělost, strach, hněv a další pocity jsou normální reakcí na mimořádnou událost,“ uvedli odborníci. Každý tyto pocity podle nich zpracovává jiným způsobem, proto je důležité věnovat pozornost duševnímu zdraví.

Příznaků depresí i úzkostí podle dříve publikovaného průzkumu v české společnosti přibývá, mezi roky 2010 až 2021 to bylo o více než pětinu. Zásadní vliv na duševní zdraví mají podle odborníků právě velké negativní události jako v posledních letech pandemie onemocnění covid-19 a válka na Ukrajině.

Jako první z rad ministerstvo uvádí omezení sledování médií a sociálních sítí. „Nadměrné vystavení obrazům znepokojivé události (...) může vyvolat traumatický stres u lidí, kterých se událost přímo nedotkla,“ uvedli jeho zástupci. Zcela vyhnout by se těmto informacím měli lidé před spaním. „Pokud vás zpravodajství zahlcuje, dejte si od zpráv pauzu,“ doplnili.

Alkohol a jiné návykové látky mohou negativní pocity potlačit či prohloubit, místo toho, aby zmírňovaly stres. Také mají negativní vliv na spánek. „Proto omezte jejich konzumaci a raději hledejte bezpečnější možnosti, jak pracovat s pocity napětí a stresu,“ sdělili. Jako jednu z možností odborníci uvedli pohyb, například chůzi, běh nebo plavání.

Pietní místo před budovou FF UK | zdroj: Profimedia

Lidé by si měli dovolit prožívat bolestivé emoce a dát jim dostatek času na uzdravení. Pokud se lidé necítí psychicky dobře, neměli by se obávat říci si o pomoc, ať už blízkým nebo profesionálům. „Pomáhá mluvit s lidmi, kterým důvěřujete. Osobní kontakt je důležitý pro zotavení psychiky, pokud jej nemáte k dispozici, komunikujte alespoň na dálku,“ uvedli. Lidé si v takové situaci nemusí povídat o traumatické události, útěchu jim podle odborníků přináší i pocit spojení s blízkými.

Vyškolení pracovníci, takzvaní krizoví interventi a psychologové, jsou k dispozici na telefonních linkách nebo on-line chatech. Funguje například nonstop systém psychosociální intervenční služby pro pozůstalé. Volající mohou využít také například krizovou linku psychologické pomoci společnosti In Iustitia, Modrou linku a mladí do 26 let Linku bezpečí. Chatovou podporu pro studenty spustila i Univerzita Karlova.

Odborníci z NUDZ v říjnu v souvislosti se zvyšováním výskytu příznaků deprese či úzkostí v populaci uvedli, že je třeba zvyšovat takzvanou resilienci, tedy odolnost duševního zdraví. „Resilience neboli odolnost je schopnost člověka vyrovnat se s emočními nároky a ohroženími, které jsou mu během života kladeny,“ uvedl tehdy v tiskové zprávě předseda sekce sociálních psychiatrie odborné společnosti Ondřej Pěč.

Náročné situaci člověk podle něj především potřebuje porozumět, zorientovat se v ní a najít z ní východisko. Potom potřebuje v sobě a svém okolí najít zdroje, aby mohl situaci zvládnout. „A nakonec v sobě také musí najít emoční význam tohoto zvládnutí a přijmout těžkou situaci více jako výzvu než ublížení,“ vysvětlil.

Vliv na tento druh odolnosti, vnitřní kapacitu pro zvládání stresu, podle něj má genetika, biologie, ale i vztahy, ve kterých člověk vyrůstal. Důraz proto odborníci kladou na prevenci duševních onemocnění, ale i zvyšování odolnosti u lidí, kteří trpí psychickou poruchou a jejich rodin, dětí a mladých ohrožených vznikem duševní choroby nebo třeba zdravotníků.

Odborníci vývoj označují jako „poměrně enormní nárůst počtu lidí trpících duševní poruchou v době pandemie ve srovnání s dobou před ní“. Podobný trend zejména u mladších kategorií a ekonomicky ohrožených skupin sledují vědci i v dalších zemích, objevují a zhoršují se hlavně depresivní a úzkostné poruchy a zvyšuje se riziko sebevražd.