Čtyřiašedesátiletý sociolog je nyní trestně stíhán za schvalování terorismu a soud v Syktyvkaru, který leží 1100 kilometrů severovýchodně od Moskvy, na něj uvalil vyšetřovací vazbu. Důvodem se podle obhájce Sergeje Jerochova stala sociologova poznámka na sociální síti o poškození Krymského mostu výbuchem z loňského října.

Kagarlickij tehdy napsal, že z vojenského hlediska poškození mostu spojujícího Rusko s anektovaným Krymem dává víceméně smysl, protože vyvolává potíže se zásobováním ruských vojsk válčících proti Ukrajině. Sociolog také zvažoval ekonomické a politické následky celé události pro Rusko.

Sociologův obhájce trvá na tom, že vědec nikdy nepodporoval a neschvaloval terorismus a že smysl jeho příspěvku spočíval „ve snaze ukázat reálné problémy, s nimiž se potýká ruský stát“. Sám Kagarlickij před soudem prohlásil, že s obviněním nesouhlasí.

Kagarlického zatkli v Moskvě a eskortovali jej do Syktyvkaru, protože případ proti vědci vede správa tajné služby FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, v republice Komi na severovýchodě evropského Ruska.

Sociologa loni citoval americký deník The Washington Post v článku o „sociální mobilizaci“ ruské společnosti na podporu války proti Ukrajině. Deník popisoval, že zdánlivě spontánní gesta jsou často akcemi řízenými shora a organizovanými místními úředníky, školami, státem financovanými proruskými mládežnickými skupinami a federálními centry „aktivního stáří“ jako součást snahy Kremlu zvrátit klesající podporu války a podnítit novou vlnu vlasteneckého nadšení.

Ruské úřady celé roky potlačovaly veřejný aktivismus a svobodu slova. Proto dává smysl, že nové snahy rozdmýchat vlastenectví pokulhávají, řekl tehdy nezávislý sociolog Boris Kagarlickij, který je ředitelem moskevského Ústavu globalizace a sociálních hnutí.

„Společenská mobilizace není něco, čeho můžete dosáhnout prostřednictvím psaní dekretů, pár veřejných projevů a podobně,“ uvedl Kagarlickij. „Vyžaduje ten druh společenských, politických a dokonce i kulturních mechanismů, které v současném Rusku chybějí, přinejmenším na straně vlády,“ dodal.

Krátce po začátku invaze na Ukrajinu Rusko postavilo mimo zákon kritiku armády a další projevy disentu. „Ironií této situace je, že ve snaze zničit jakoukoli opozici systém zničil i samotnou schopnost společnosti vyburcovat se kolem jiných problémů,“ řekl Kagarlickij americkému deníku.

Sociologa i jeho ústav ruské úřady opatřily hanlivou nálepkou „cizího agenta“.