Informaci o úmrtí Šustrové následně potvrdil Českému rozhlasu - Radiožurnálu předseda Syndikátu novinářů Adam Černý.

Už v mládí se Šustrová střetla s komunistickým režimem a skončila ve vězení. Později se stala signatářkou a jednou z mluvčích Charty 77. Po konci totality krátce působila na ministerstvu vnitra, poté byla novinářkou a rovněž členkou rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

Proti totalitě se Šustrová postavila již během studia dějepisu a češtiny na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V roce 1968 založila s přáteli Hnutí revoluční mládeže, které spojoval odpor proti tehdejší situaci v Československu. Kvůli činnosti v hnutí pak strávila dva roky za mřížemi. Malého synka, který se jí narodil v roce 1967, mohla vídat jen při návštěvách ve vězení. Po propuštění byla kvůli perzekucím režimu dlouho bez práce.

Později se stala signatářkou a mluvčí Charty 77, spoluzakladatelkou Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a spolupracovala s několika samizdatovými časopisy. Za svou činnost byla komunistickým režimem perzekvována. Pracovat mohla pouze na poště a jako uklízečka a od roku 1982 nemohla sehnat vůbec žádné zaměstnání.

Jako disidentka se stala terčem komunistické tajné služby Státní bezpečnost (StB). Při výsleších StB čelila výhrůžkám i násilí. „Řekli, ať si stoupnu do kouta. A já blbec jsem se tam postavila – nevím, co se ve mně probudilo, nějaká poddanská povaha. A oni chodili za mnou a mlátili do plechové skříně pendrekem. Což jsou docela rány. Tak jsem fakt měla strach, protože jsem věděla, co se stalo jiným,“ popsala Šustrová jeden z výslechů archivu vzpomínek pamětníků Paměť národa. „Potom – že teda jdeme. Tak jsme šli a (příslušník StB) Šimák mi hodil občanku na zem. Jak jsem se sehnula, kopnul mě do zadku, takže jsem upadla. Vstala jsem a odkráčela úplně roztřesená hrůzou,“ uvedla.

Těžký osud ji ale nezlomil. Když v listopadu 1989 totalitní režim skončil, začala pracovat v Nezávislém tiskovém středisku a poté v týdeníku Respekt, který z něj vznikl. V letech 1990 až 1992 byla náměstkyní ministra vnitra. Poté působila jako novinářka a překladatelka z angličtiny, ruštiny a polštiny a mimo jiné také jako mezinárodní pozorovatelka několika voleb v zemích s ohroženou demokracií. Byla i scenáristkou dokumentárních filmů pro Českou televizi.

V říjnu 2008 byla zvolena členkou Rady ÚSTR, kterou pak v roce 2013 po několik měsíců do konce svého mandátu vedla. Za rok 2009 získala novinářskou Cenu Ferdinanda Peroutky.

Podle politiků odešla mimořádná žena

„Chartistka Petruška Šustrová byla jednou z nejvýraznějších disidentek. Vždy, když nás opustí taková osobnost, ztrácíme významného pamětníka nesnadného, ale nakonec naštěstí úspěšného úsilí o obnovu demokracie a svobody v naší zemi,“ napsala předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) ČTK.

Petruška Šustrová byla nesmírně statečná žena, která se vždy stavěla proti bezpráví a útlaku. Na srdci jí leželo dobro druhých, které stavěla nad to vlastní. Bude tady moc chybět.

Upřímnou soustrast rodině, kolegům a všem přátelům. pic.twitter.com/1JeGwCCy6F

— Markéta Pekarová Adamová (@market_a) May 6, 2023

„Je naší povinností na toto úsilí navazovat, protože vybojované hodnoty nejsou bez péče o ně stálé. Čest její památce,“ doplnila. Na twitteru Šustrovou označila za nesmírně statečnou ženu, která se vždy stavěla proti bezpráví a útlaku. „Na srdci jí leželo dobro druhých, které stavěla nad to vlastní. Bude tady moc chybět,“ uvedla.

Své Poslední slovo dnes dopsala disidentka a novinářka Petruška Šustrová. Držitelka Ceny Ferdinanda Peroutky a odvážná osobnost, která se také vyznamně podílela na transformaci a pomohla sblížit českou a polskou kulturu. Čest její památce.
Foto: Knihovna Václava Havla pic.twitter.com/aulInRUh0Q

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) May 6, 2023

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) označil Šustrovou za odvážnou osobnost, která se také významně podílela na transformaci a pomohla sblížit českou a polskou kulturu.

Odešla Petruška Šustrová. Publicistka, překladatelka. Členka VONS, mluvčí Charty 77, statečná žena. Bylo mi ctí se s ní potkat ještě v dobách, kdy jsem byl plzeňským primátorem při setkání držitelů ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň. Čest její památce. pic.twitter.com/7NdiS8F5WY

— Martin Baxa (@MartinBaxa2) May 6, 2023

I podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) odešla statečná žena. „Bylo mi ctí se s ní potkat ještě v dobách, kdy jsem byl plzeňským primátorem při setkání držitelů ceny 1. června, kterou uděluje město Plzeň. Čest její památce,“ napsal na twitteru.

Dnes nás navždy opustila disidentka, mluvčí Charty 77, členka Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných a publicistika Petruška Šustrová. Čest její památce. pic.twitter.com/2SKSKePw88

— Vlastimil Válek (@vlvalek) May 6, 2023

Památku Šustrové připomněl také například ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) nebo šéf senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (nezávislý), podle kterého byla Šustrová mimořádná osobnost, kterou se komunistům přes jejich usilovnou snahu nepodařilo zlomit. „Bude nám chybět. Svým životem, svou prací, starostí o věci veřejné bude inspirovat další generace,“ poznamenal.

Opustila nás Petruška Šustrová. Publicistka, disidentka, mluvčí Charty 77 a mimořádná osobnost, kterou se komunistům přes jejich usilovnou snahu nepodařilo zlomit. Bude nám chybět. Svým životem, svou prací, starostí o věci veřejné bude inspirovat další generace.
R.I.P. pic.twitter.com/a9S9GCLHe6

— Pavel Fischer (@PavelFischer) May 6, 2023