Zemřel nejstarší český skaut, Eduard ‚Hroznýš‘ Marek. Bylo mu 104 let

Ve věku 104 let v neděli zemřel Eduard Marek, dlouholetý člen skautského hnutí, kterého za druhé světové války věznili nacisté a po únoru 1948 komunisté.

Marek, skautským jménem Hroznýš, se podílel na obnovení skautské organizace v roce 1968 i po roce 1989. Byl nejstarším skautem v Česku a mimořádným člověkem, sdělila agentuře ČTK mluvčí organizace Junák Barbora Trojak.

Dnes ve věku 104 let zemřel Eduard Marek - Hroznýš. Vězněn nacisty za pomoc Židům, vězněn komunisty za „protistátní činnost“. Mimořádný člověk a nejstarší skaut v Česku. Ohromný životní příběh čtěte na https://t.co/zQjuWD9FVB. Děkujeme a nezapomeneme, bratře Hroznýši. #skaut pic.twitter.com/c0vbzatRDO
— #SKAUT (@skaut) January 23, 2022

„23. ledna 2022 odešel k věčnému táborovému ohni bratr Eduard Marek – Hroznýš, držitel nejvyššího skautského vyznamenání Řádu stříbrného vlka a nejstarší skaut v Česku,“ řekla mluvčí skautské organizace.

Vězněm nacistů i komunistů

Eduard Marek se narodil v roce 1917 v Praze. V roce 1936 nastoupil jako dobrovolník na vojnu k prvnímu leteckému pluku TGM, po demobilizaci v roce 1939 se ujal vedení rodinné realitní kanceláře. Za války byl tři měsíce vězněn za pomoc židovskému kamarádovi, ilegálně působil ve skautu, zúčastnil se Pražského povstání.

Po válce obnovil svou realitní kancelář a vedl junácký oddíl. Po komunistickém puči v únoru 1948 spoluzakládal odbojovou skupinu, následující rok byl zatčen a za protistátní činnost odsouzen na deset let, na svobodu se dostal za sedm let.

Spolu s ním byla odsouzena i jeho manželka, jejich tehdy pětiletý syn skončil v ústavu v Počernicích, popsala osud Eduarda Marka organizace Paměť národa, která sbírá svědectví pamětníků minulého století.

„Mám poznamenáno 13. 10. 1988, že si dávám šít kroj, protože to začalo v Maďarsku a ,… už to u nás musí být brzo…‘. V lednu 1989 se ale na Václavském náměstí ukázalo, že si na svobodu musíme ještě chvíli počkat.“
Eduard ‚Hroznýš‘ Marek v rozhovoru pro časopis Skaut

Hroznýš si prošel lágry v Horním Slavkově a Mariánská v jáchymovské oblasti, kde třídil uranovou rudu, zažil i Bory. Ani v komunistickém vězení nepřestal být skautem.

„I slib se tam skládal. Padly na to troje spodky. Jedny bílý, jedny červený a jedny modrý, abychom mohli slib skládat na vlajku. Ustřihly se kousky z kalhot, každej obětoval jeden, a sešily se. Když jsme přecházeli z Mariánský na důl Eva, chodilo se malým lesíkem. Tam jsme dokonce zapálili malej ohníček a u ohníčku se slib skládal,“ cituje ho web Skaut.

Marek byl zkrátka celoživotním skautem. Myšlenky hnutí udržoval i během dlouhých let, kdy byl skauting v českých zemích zakázaný.

„Po dlouhá léta byl Hroznýš aktivním návštěvníkem táborů, vzdělávacích kurzů a dalších skautských akcí, na nichž inspiroval mladší generace svým životním příběhem, nadhledem i neuvěřitelnou energií. V roce 2019 představili čeští skauti a skautky jeho příběh také na Světovém skautském jamboree v USA,“ píše na svém webu Junák.