Zemřel princ temnoty: Život Ozzyho Osbourna
23. 7. 2025 – 22:08 | Zpravodajství | Alex Vávra
Ozzy Osbourne, hlas Black Sabbath a divoká duše heavy metalu, odešel ve věku 76 let. Jeho život byl bouří chaosu, slávy a bolesti – a přesto dokázal zůstat nezapomenutelný.
Ozzy Osbourne, legendární zpěvák a jedna z nejikoničtějších postav heavy metalu, zemřel 22. července 2025 ve věku 76 let. Jeho životní příběh byl plný divokých zvratů, extrémů a hlubokých emocí – od skromných začátků v industriálním Birminghamu až po světové pódium a nehynoucí slávu. Zanechal za sebou odkaz, který přesahuje hudbu samotnou. Narodil se jako John Michael Osbourne 3. prosince 1948 ve čtvrti Aston. Přezdívku Ozzy získal už na základní škole – a zůstala mu navždy. V dětství bojoval s dyslexií a hyperaktivitou, ve škole se trápil. Ve svých patnácti odešel a zkoušel různá zaměstnání – pracoval dokonce na jatkách, kde si z lidí tropil žerty házením kravských očí do piva. Krátce zkusil i kriminální dráhu, ale skončil ve vězení.
Zásadní zlom přišel, když z tranzistorového rádia poprvé uslyšel Beatles. Ozzy později vzpomínal, že to byl výbuch štěstí a naděje, který mu změnil život. S pomocí otce si pořídil mikrofon a zesilovač a s kamarádem Geezerem Butlerem založil kapelu Rare Breed. Ta se brzy transformovala ve skupinu Earth, která se po zhlédnutí hororu z roku 1963 přejmenovala na Black Sabbath.
Zrod heavy metalu a pád do temnoty
S hlasem plným úzkosti, s temným charismatem a reputací „prince temnot“ vtiskl Ozzy kapele nezaměnitelný výraz. Debutové album Black Sabbath z roku 1970 sice kritici odmítli, ale posluchači ho vynesli do čela hitparád. Následovaly milionové prodeje alb Paranoid, Master of Reality nebo Volume 4. Sabbath si vydobyli status pionýrů heavy metalu a ikon, které ovlivnily celé generace. Ale sláva měla svou daň. Ozzyho stále silnější závislost na alkoholu a drogách, neúčast na zkouškách a problémy ve vztazích ho nakonec v roce 1979 stály místo v kapele. Ozzy byl vyhozen – a právě tím paradoxně začala jeho ještě šílenější sólová kapitola.
S projektem Blizzard of Ozz, za podpory Sharon Arden, dcery manažera Sabbath, se vrhl do sólové dráhy, která přinesla hity jako Crazy Train nebo Bark at the Moon. Sharon se později stala jeho manželkou a matkou jejich tří dětí – Aimee, Kelly a Jacka. Byla jeho oporou v dobách, kdy se snažil vymanit ze spirály závislostí. „Kdyby nebylo Sharon, už bych byl dávno mrtvý,“ řekl jednou.
Ozzyho život byl plný bizarních a šokujících momentů – od slavného ukousnutí hlavy netopýrovi přes šňupání mravenců až po močení na památník v Alamu. Na koncertě házel syrové maso do publika, jindy se probudil na dálnici uprostřed noci nebo se rozplakal ve vězení, aniž by věděl, proč tam je. Ale pod vším tím chaosem byla citlivá duše, která neustále hledala klid.
Rocková rodina, sláva a bolesti těla
V roce 2002 se stal nečekanou televizní hvězdou díky reality show The Osbournes, kde svět mohl nahlédnout do jeho hlučné, ale láskyplné domácnosti. Navzdory vulgarismům a výstřednostem byl Ozzy na obrazovce lidský a dojemný. Znovu začal tvořit hudbu a vystupovat, ačkoliv později přiznal, že s alkoholem bojoval až do roku 2013. Nakonec se však rozhodl skončit – a litoval alespoň části svých dávných excesů. Po návratu Black Sabbath v roce 2013 se kapela znovu dostala na vrchol hitparád. Zdravotní komplikace ale přibývaly. V roce 2007 mu diagnostikovali parkinsonský syndrom, později Parkinsonovu nemoc. Nehodě na čtyřkolce, operacím páteře i chronickým bolestem navzdory se však stále vracel na pódium.
Vrcholné rozloučení přišlo 5. července 2025 na stadionu Villa Park v Birminghamu – jen kousek od jeho rodného domu. Po celodenním festivalu, na kterém hráli například Anthrax, Metallica nebo Guns N' Roses, vystoupal Ozzy na scénu výtahem a usedl na černý trůn. Přes 42 tisíc fanoušků na místě a miliony online sledovaly, jak se „dirigent chaosu“ loučí. Přednesl pět sólových skladeb, začal písní I Don’t Know, jejíž první verš zněl: „Lidi se mě ptají – je konec blízko?“ Zápasil s hlasem i rytmem, ale dojetí a energie byly silnější než technické nedokonalosti. Fanoušci zpívali s ním, někteří plakali – i on měl slzy na krajíčku.
Ozzyho poslední refrén
Pak na pódium přišli Tony Iommi, Geezer Butler a Bill Ward – poprvé po dvaceti letech se původní Black Sabbath znovu spojili. Zahráli Paranoid, jejich největší hit. Poslední slova, která Ozzy na pódiu kdy zazpíval, zněla: „Říkám ti, užívej si života – já bych chtěl taky, ale už je pozdě.“
Ozzy Osbourne byl hlasem, který definoval žánr, tváří revolty i symbolem zhroucení. Milovaný i zatracovaný, křehký i nezlomný. Po všem tom šílenství, bolesti a slávě se nakonec rozloučil tak, jak žil – upřímně, naplno a s úsměvem plným temnoty.
Odpočívej v pokoji, Ozzy. Děkujeme.