V Národním divadle si nositelka ceny Thálie a držitelka dvou cen Františka Filipovského za dabing v průběhu 50 let zahrála přes 80 rolí.

ČTK o jejím úmrtí informoval mluvčí ND Tomáš Staněk. „Poslední rozloučení se na přání zesnulé uskuteční v kruhu rodinném,“ sdělil Staněk.

K devadesátinám si nadělila vernisáž

Plzeňskou rodačku, herečku, malířku a výtvarnici i divadelní pedagožku Bohdanovou vedla matka od dětství k divadlu. Na jevišti se objevila již v pěti letech, prošla baletní průpravou a v Brně vystudovala JAMU.

Do prvního angažmá po absolutoriu brněnské JAMU nastoupila ve Východočeském divadle v Pardubicích. Od roku 1957 působila tři roky v Městských divadlech pražských. Dalších šest sezon strávila v někdejším Divadle E. F. Buriana.

V roce 1966 nastoupila do stálého angažmá v Národním divadle. Hostovala také ve Viole. První příležitosti před filmovou kamerou dostala Bohdanová koncem 50. let. Jejím prvním filmem byl v roce 1958 Občan Brych, poté hrála například v dramatech Romeo Julie a tma, Obžalovaný nebo Dita Saxová.

Loni 4. března oslavila Bohdanová 90. narozeniny vernisáží svých obrazů.

Malování ji zachránilo

Malování se herečka věnuje od poloviny 70. let, kdy měla z politických důvodů hereckou práci omezenou. „Malování mě zachránilo, když mě odřízli od divadelní činnosti, a už jsem si ho nechala. Malování je něco úžasného a svobodného, i teď mě ochraňuje ve stáří,“ řekla tehdy ČTK.

Bohdanová se v roce 2010 rozloučila s Národním divadlem, jehož členkou byla od roku 1966. V témže roce uspořádala obsáhlou výstavu ke svým osmdesátinám na Novoměstské radnici v Praze. Později jako herečka působila v Činoherním klubu v Praze.

„Člověk má odejít, když o něho ještě někdo stojí, a ne když někde překáží,“ pravila později ke svému odchodu z Národního divadla.

„Setkali jsme se v seriálu Život na zámku. Je mi to hrozně líto, byla pro mě jednou z mimořádně noblesních dam,“ zavzpomínal na Blanku Bohdanovou herec a ředitel Divadla na Vinohradech Tomáš Töpfer.