Karásek vystřídal v životě řadu škol a profesí. Původně navštěvoval zahradnickou školu v Děčíně, později vinařskou školu v Mělníku a po prvním neúspěšném pokusu o přijetí na teologii pracoval v kladenských dolech. Později se dostal na teologickou fakultu Univerzity Karlovy a po ukončení studií začal působit v roce 1968 jako kněz. Komunistický režim mu ale po třech letech odebral státní souhlas k výkonu duchovenské činnosti.

Následně Karásek pracoval jako správce depozitáře na hradě Houska. Tehdy se se sblížil s prostředím undergroundu kolem kapely The Plastic People of the Universe. "Tenkrát jsme mysleli, že bolševik tu bude napořád, a tak jsme chtěli žít aspoň jako svobodní v nesvobodném státě," říkal v minulosti sám Karásek. Pro přátele začal dělat zpívaná kázání, ačkoli se sám za hudebníka nepovažoval.

Svými písněmi a vztahy s undergroundem si proti sobě ještě více poštval totalitní režim. V roce 1976 byl odsouzen v procesu s The Plastic People of the Universe k osmi měsícům za údajné výtržnosti a nemravné písně. Přesto se komunistické moci nezalekl a stal se mimo jiné jedním ze signatářů Charty 77. Poté byl ještě několikrát ve vyšetřovací vazbě a v roce 1980 pod nátlakem Státní bezpečnosti (StB) i s manželkou a třemi dětmi odcestoval z republiky. Nejdříve do Rakouska, později do Švýcarska, kde v Curychu působil jako evangelický farář.

"Nesmírně jsem si ho vážil za jeho postoj za minulého režimu. Žil svobodně a čestně. A jeho názory se odrážejí i v jeho písních," uvedl Fiedor. "Takoví lidé by měli být pro nás příkladem. Je to pro českou kulturu i český společenský život velká ztráta," dodal.

Po sametové revoluci v roce 1989 přijížděl Karásek opakovaně do Česka a v roce 1997 se vrátil natrvalo. Stal se opět farářem a také sám či se skupinami Pozdravpámbu a Svatopluk vystupoval. Kromě hudebních alb vydal řadu publikací s církevní tematikou, sbírek písňových textů a kázání.

zdroj: https://www.youtube.com