Dnes je pondělí 19. dubna 2021., Svátek má Rostislav
Počasí dnes 11°C Občasný déšť

Daňový balíček bude platit: Zeman jej nepodepíše, ale ani nevetuje

Daňový balíček bude platit: Zeman jej nepodepíše, ale ani nevetuje
Miloš Zeman v diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové | zdroj: Twitter Jiřího Ovčáčka

Vládní daňový balíček se snížením daně z příjmů zaměstnanců a zvýšením základní slevy na poplatníka u Miloše Zemana nenarazí, byť je prezident kritický i k jeho senátní verzi. Zeman v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS oznámil, že zákon sice nepodepíše, ale ani nevetuje. Bude tedy platit, ovšem až někdy v první polovině ledna, a podnikatelům proto mohou nastat potíže.

O daňovém balíčku bude v úterý ještě hlasovat sněmovna. Může schválit senátní verzi (což je pravděpodobné), původní sněmovní verzi, nebo nic. Teprve po přijetí poputuje zákon na Hrad. Prezident dříve oznámil, že sněmovní znění zákona bude vetovat.

Zeman uvedl, že už sdělil premiéru Andreji Babišovi (ANO) i ministryni financí Aleně Schillerové (za ANO), že zákon nepodepíše. "Nebudu ho sice vetovat, právě díky tomu, že Senát přece jenom učinil krok správným směrem, ale na druhé straně ústupek považuji za nedostatečný," řekl. Babiš prezidentova slova potvrdil, on ani Schillerová nechtěli Zemanovo rozhodnutí sdělovat dřív, než je oznámí prezident. "My ale jsme rádi, že ho takto nějakým způsobem podpoří a že ten daňový balíček, doufejme, tedy přehlasujeme ve sněmovně," řekl Babiš novinářům.

Předseda poslanců TOP 09 a bývalý ministr financí Miroslav Kalousek podotkl, že v balíčku je například i snížení spotřební daně z nafty a zrychlené odpisy. Vzhledem k posunu platnosti zákona to způsobí komplikace v účtování. "Vláda dělá na poslední chvíli věci, které se mají dělat o půl roku dřív," míní. "Podnikatelský sektor se bude muset připravit a nepoděkuje," řekla v debatě na Primě předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslava Vostrá (KSČM). Více daňových režimů přinese těžkosti podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazu Josefa Středuly i viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Radka Špicara.

Jak uvedl poslanec ANO Jan Řehounek, nebude se to týkat daně z příjmů, když zákon počítá v této věci s přechodnými opatřeními. "V hlavních věcech nebude problém," podotkl Řehounek. Některé části daňového balíčku budou podle něho účinné až k únoru.

Pokud poslanci senátní znění schválí, předloha zachová zrušení superhrubé mzdy a dvě sazby daně z příjmu fyzických osob 15 procent a 23 procent, která bude platit pro část příjmů zhruba nad 140 000 korun měsíčně. Základní daňová sleva na poplatníka by se zvýšila méně, než jak ji obsahuje sněmovní znění, byť se má zvýšení odehrát ve dvou krocích od roku 2021 a od roku 2022. Dohromady půjde o 6000 korun ročně. Obcím a krajům mají být výpadky po zrušení superhrubé mzdy částečně kompenzovány zvýšením jejich podílu na výnosech z daní.

Zeman uvedl, že základní sleva na dani je stále příliš vysoká. V zákoně mu chybí, že navrhované snížení daní bude platit jen dva roky. "Kdyby (zákon) platil trvale, tak to znamená že jakákoli budoucí vláda bude muset snášet díru v rozpočtu 90 miliard korun," řekl prezident. Efektivní zdanění pro zaměstnance nyní činí 20,1 procenta. Zeman nevěří, že platnost zákona by nebylo možné ohraničit.

Prezident má podle ústavy právo "vrátit přijatý zákon s výjimkou zákona ústavního s odůvodněním do 15 dnů ode dne, kdy mu byl postoupen". O vráceném zákoně pak znovu rozhoduje sněmovna, která může prezidentovo veto přehlasovat nadpoloviční většinou. Ústava zároveň obsahuje článek, podle nějž "přijaté zákony podepisuje předseda Poslanecké sněmovny, prezident a předseda vlády". Postup, který nyní ohlásil Zeman, využil několikrát jeho předchůdce ve funkci hlavy státu Václav Klaus, například u zákona o takzvaných církevních restitucích. 

Zdroje: