Dnes je čtvrtek 2. února 2023., Svátek má Nela
Počasí dnes 3°C Smíšené přeháňky

Země EU se shodly na omezení cen plynu, pokud tři dny v řadě překročí 180 eur za MWh

Země EU se shodly na omezení cen plynu, pokud tři dny v řadě překročí 180 eur za MWh
Jozef Síkela | zdroj: Profimedia

Země Evropské unie se dnes po mnoha týdnech vyjednávání shodly na parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu. Oznámilo to české předsednictví Rady EU. Jeho kompromisní návrh podpořila velká většina zemí včetně Německa, které bylo dlouhodobě proti.

Cenový strop by se měl automaticky aktivovat v případě, že cena plynu na klíčovém virtuálním trhu Title Transfer Facility (TTF) tři dny v řadě překročí 180 eur (asi 4360 Kč) za megawatthodinu (MWh). Zároveň musí její rozdíl proti průměrné světové ceně zkapalněného zemního plynu (LNG) činit nejméně 35 eur.

Pokud budou splněny tyto podmínky, nebudou se smět na žádném evropském trhu uzavírat plynové kontrakty, jejichž cena o 35 eur překročí cenu LNG. Samotný strop tedy bude moci teoreticky být vyšší než 180 eur. Cílem tohoto „dynamického“ limitu je zajistit, aby evropský trh zůstal pro dodavatele atraktivní.

Kvůli obavám členských zemí z možných dopadů cenového stropu byly do konečného návrhu zahrnuty různé pojistky. Český ministr průmyslu Josef Síkela novinářům řekl, že po spuštění zůstane „korekční mechanismus“ aktivní nejméně 20 dní, následně ale bude automaticky deaktivován, bude-li součet globální ceny LNG a unijní marže pod 180 eury. „Vypnutí“ limitu je možné také v případě, že Evropská komise vyhlásí stav kritického nedostatku plynu, nebo při propadu obchodování na burze TTF.

Dohoda z dnešní ministerské rady není definitivní, členské státy ji ještě musí potvrdit v takzvané písemné proceduře. Cenový strop v popsané podobě nakonec získal podporu téměř všech unijních vlád, podle informovaného zdroje se ve věci zdržela hlasování jen ta rakouská a nizozemská. Maďarsko bylo jako jediné proti. Omezení by měly unijní země začít uplatňovat od 15. února.

Dohoda na nouzovém mechanismu zároveň odblokovala další sadu opatření navržených na podzim s cílem zmírnit dopady energetické krize. Jedná se o návrh umožňující v příštím roce rychlejší schvalování výstavby větrných či solárních elektráren a balík opatření, který připravuje půdu pro společné nákupy plynu nebo solidaritu mezi členskými státy v případě nedostatku suroviny.

„Splnili jsme další nemožný úkol... Tento byl patrně vůbec nejsložitější,“ prohlásil na tiskové konferenci Síkela v narážce na dlouhá vyjednávání o jednom z nejkontroverznějších témat poslední doby. Opatření má podle něj zabránit opakování rekordního nárůstu cen, které v srpnu šplhaly až ke 300 eur za MWh. 

Evropský blok se už od té doby snažil najít shodu na mechanismu, jenž by předešel výraznému zdražování plynu pro domácnosti a firmy, které negativně ovlivňuje i ceny elektřiny. České předsednictví přišlo postupně s několika kompromisními návrhy, které měly uspokojit požadavky všech zemí. Na jedné straně byla početnější skupina států včetně Španělska, Itálie či Polska, jež usilovaly o co nejnižší strop. Na druhé pak několik zemí jako Německo, Nizozemsko nebo Rakousko, které omezení nechtěly kvůli možnému zvýšení poptávky a nedostatku dodávek plynu.

Německo nakonec návrh podpořilo poté, co Rada EU znovu otevřela dříve dojednaný návrh o zjednodušení procedur pro elektrárny využívající obnovitelné zdroje. Během vyjednávání se také postupně snižovala hranice pro spuštění nouzového omezení, z původních 275 eur za MWh navržených Evropskou komisí až na konečných 180 eur. Zároveň vlády rozšířily působnost pojistky na veškeré evropské burzy, zatímco původně se mluvilo jen o nizozemské TTF. Komise nicméně může rozhodnout o vynětí obchodních uzlů z mechanismu.

Rozhodnutí EU o cenovém stropu na plyn je podle Moskvy nepřijatelné

Rozhodnutí EU omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud. 

Zdroje: