Unijní exekutiva minulý týden navrhla zmrazit Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů kvůli nevyřešeným problémům při rozdělování veřejných peněz. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování financí, nejsou podle komise dostatečné.

Zatímco některé státy západní a severní Evropy se doporučením chtěly řídit, část zemí střední a východní Evropy chtěla přihlédnout i k dalším probíhajícím maďarským reformním krokům. Tento postoj podporovaly i klíčové země Francie a Německo. Podle diplomatů nebylo jisté, zda se pro zmrazení fondů najde potřebná většina hlasů, a na hlasování proto ani nedošlo. Ministři zároveň neschválili ani paralelně projednávaný maďarský plán obnovy, na jehož základě může země dostat 5,8 miliardy eur z mimořádného fondu určeného na oživení ekonomik po pandemické krizi.

Podle Stanjury ministři vyzvali komisi, aby připravila novou analýzu. Ta by vzala v úvahu i reformní kroky, které maďarská vláda provádí v těchto dnech. „Jsem přesvědčen, že můžeme najít řešení během příštích dnů,“ prohlásil Stanjura. To by podle některých diplomatů mohlo otevřít cestu ke snížení zmrazené částky a tím zvýšit šanci na její schválení a následný maďarský souhlas s blokovanou pomocí. Krajní termín pro hlasování členských zemí o blokaci navržené EK je 19. prosinec.

Místopředseda komise Valdis Dombrovskis však po jednání podotkl, že bude obtížné zhodnotit maďarské reformy za několik dní, pokud EK například obdrží množství právních textů v maďarštině. „Uděláme, co budeme pod tímto skutečně velkým časovým tlakem schopni,“ řekl.

Maďarsko při vyjednávání o svých penězích z unijní kasy blokuje několik rozhodnutí vyžadujících jednomyslnost členských zemí. Vedle globální daně pro firmy je mezi nimi i právě finanční pomoc Ukrajině, o níž se dnes ministři rovněž bavili. Poté, co maďarský ministr Mihály Varga potvrdil veto Budapešti, navrhl Stanjura poskytnout Kyjevu peníze bez Maďarska.

„Znamená to, že budeme hledat řešení podporované 26 členskými státy,“ prohlásil Stanjura na zasedání. Ministři zároveň pověřili poradní orgány a Evropskou komisi, aby připravily možné řešení. Paralelně se však budou pokoušet o dohodu s Maďarskem. „Vylučuji variantu, že bychom nebyli schopni poslat peníze na Ukrajinu v lednu,“ dodal český ministr po jednání.

Vláda v Kyjevě kvůli ruské invazi žádá EU o co nejrychlejší poskytnutí finanční pomoci a evropský blok chce od ledna posílat zemi pravidelné částky.

„Ukrajina je ve válce a zoufale potřebuje naši pomoc. Nemůžeme dovolit, aby jedna země zdržovala a blokovala finanční podporu EU,“ prohlásil Dombrovskis. EK podle něj stále doufá, že se podaří přesvědčit Maďarsko k podpoře společné půjčky ručené unijním rozpočtem, počítá však i s možností záruk poskytnutých jednotlivými státy v případě „plánu B“. Podle unijních činitelů však bude složitější a časově náročnější nalézt náhradní řešení například v podobě mezivládní dohody, u níž by hrozila nutnost schvalování orgány některých zemí.

Zatímco politici některých unijních zemí označují maďarský přístup za vydírání. Maďarsko tvrdí, že pomoc Ukrajině neblokuje v souvislosti s jednáním o svých dotacích. „Odmítáme, aby byla změna našeho postoje podmiňována fondy EU,“ uvedl mluvčí maďarské vlády Zoltán Kovács. Budapešť tvrdí, že je připravena Kyjevu poskytnout finanční pomoc na vlastní pěst.

Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa Maďarsko z vlastního rozpočtu poskytne přímo Ukrajině částku, která by na něj připadala v rámci zmíněného unijního balíku. „Necheme, aby byl zdrojem podpory úvěr. Nemyslím si, že bychom se měli zadlužit. Nesouhlasíme s tím, aby EU byla unií dlužníků,“ řekl Szijjártó na tiskové konferenci v Bratislavě po jednání s kolegy z Česka, Maďarska a Slovenska. 

Členské země podpořily plán zavést v EU elektronické prokazování totožnosti

Ministři zemí EU dnes posunuli blíže ke schválení plán takzvané digitální identity, od něhož si unie slibuje usnadnění přístupu občanů k veřejným i soukromým službám. Obyvatelům EU by dal možnost vytvořit si elektronickou peněženku a prokazovat s ní v dalších členských státech totožnost na úřadech, v bankách nebo hotelech.

Rada EU v čele s českým předsednictvím dopoledne uzavřela jednání 27 vlád o úpravách návrhu. S nově přijatým stanoviskem členské země vstoupí do vyjednávání s Evropským parlamentem, který vlastní pozici teprve chystá. Evropská komise návrh předložila loni v červnu.

Opatření by uložilo členským zemím povinnost vytvořit digitální identitu každému, kdo o ni požádá. Nový systém by nahradil podobné nástroje zaváděné jednotlivými členskými zeměmi, které podle Bruselu mají omezené využití a někdy jsou zbytečně složité. Unijní iniciativa se má opírat o „digitální peněženky“, neboli mobilní aplikace, v nichž by lidé měli uloženou elektronickou verzi svých dokladů. Komise počítá s jejich využíváním při otevírání účtů v bance, půjčování aut, podávání přihlášek na vysoké školy nebo vyplňování daňových přiznání.

„Díky digitálním technologiím může být náš život tak jednoduchý. Jsem přesvědčen, že evropská peněženka s digitální identitou je pro naše občany a firmy nepostradatelná,“ uvedl v tiskové zprávě český vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš, který předsedá dnešní ministerské radě pro telekomunikace.

Podobně jako unijní exekutiva zdůraznil potřebu silného zabezpečení osobních údajů. Digitální peněženky vytvářené jednotlivými státy budou vycházet ze společných technických standardů a jejich schválení bude podléhat unijním normám pro kybernetickou bezpečnost. Rada EU ve svém návrhu doplnila podrobnosti k požadavkům na zabezpečení systému a přidala ustanovení o povinnosti států zajistit ochranu citlivých dat.

EU chce plán realizovat skrze úpravu existujícího nařízení o elektronické identifikaci občanů. Členské země přitom navrhují, aby na zavedení nového systému byl čas dva roky od přijetí příslušných úprav.