Dnes je neděle 22. května 2022., Svátek má Emil
Počasí dnes 21°C Polojasno

Zeman uděloval vyznamenání, rozhodl se vyznamenat i ukrajinského prezidenta

Zeman uděloval vyznamenání, rozhodl se vyznamenat i ukrajinského prezidenta
„Ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost, a třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu,“ oznámil Zeman | zdroj: Robert Klejch / CNC / Profimedia

Prezident Miloš Zeman se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému.

Zeman to uvedl v projevu při dnešním ceremoniálu předávání státních vyznamenání, v němž vyzdvihl Zelenského odvahu a statečnost. Ukrajina čelí ruské invazi. Nejvyšším českým státním vyznamenáním je Řád bílého lva.

„Jedna z našich poslankyň vystoupila s návrhem, abych udělil nejvyšší české vyznamenání ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, a já jsem se rozhodl tomuto návrhu vyhovět. Je tomu tak proto, protože ukrajinský prezident projevil odvahu a statečnost, a třebaže mu Spojené státy nabízely evakuaci, zůstal v hlavním městě své země, odkud řídí její obranu,“ oznámil Zeman.

Prezident připomněl, že ceremoniál se koná v době, kdy nedaleko od Česka „zuří válka vyvolaná ruskou agresí vůči vůči Ukrajině“.

„Myslím si, že je důležité právě při této příležitosti vzpomenout lidu Ukrajiny,“ řekl. Proto byla dnes na hradním nádvoří vyvěšena ukrajinská vlajka, poprvé zazněla ukrajinská hymna a pozvánka na večerní slavnost obsahovala prosbu o příspěvek na pomoc ukrajinským uprchlíkům.

Zeman už dříve v televizním vystoupení ruskou vojenskou akci na Ukrajině odsoudil. Ruského prezidenta Vladimira Putina nepřímo nazval šílencem.

V další části dnešního projevu se prezident Zeman věnoval podobně jako minulosti samotným oceněným. Jmenoval například bývalého britského politika Alfreda Duffa Coopera, který patřil ke kritikům někdejšího premiéra Neville Chamberlaina a jeho politiky ústupků vůči Adolfu Hitlerovi a který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody o postoupení českého pohraničí nacistickému Německu. „I to tehdy chtělo jistou dávku odvahy,“ poznamenal Zeman.

Prezident se pozastavil nad zpochybňováním vyznamenání herečky Jiřiny Bohdalové nebo zpěváka Karla Gotta. „Uvědomil jsem si, že tito závistiví kritici jsou v podstatě nešťastní lidé, neboť sami v životě málo dokázali,“ řekl Zeman.

O životech oceněných lidí řekl, že byly naplněny beze zbytku. Prezident také poukázal v souvislosti s udílením státních vyznamenání na pojetí dějin jako životních příběhů výrazných osobností. Jak uvedl, je rád, se skončila doba, která dějiny chápala jako anonymní odosobněné zákonitosti a lze jim opět vdechnout život a personifikaci.

Oceněné osobnosti

Jména oceněných byla netradičně známa již před ceremonií, Kancelář prezidenta republiky totiž seznamy vyznamenaných zveřejnila k 28. říjnům 2020 a 2021. Zeman se za poslední dva roky rozhodl vyznamenat 11 osobností Řádem bílého lva. Předal ho dnes válečnému veteránovi Miloslavu Masopustovi, herečce Jiřině Bohdalové, epidemiologovi a bývalému ministru zdravotnictví Romanu Prymulovi a kosmonautovi Vladimíru Remkovi.

Posmrtně ho získali váleční veteráni Alexander Hess, František Chábera a Josef Koukal, legionář a oběť komunistického režimu Heliodor Píka, zpěvák Karel Gott a britský politik Alfred Duff Cooper, který rezignoval na protest proti podpisu mnichovské dohody.

Řád Tomáše Garrigua Masaryka dostal in memoriam Karel Raška, zakladatel moderní československé epidemiologie. Stejný řád měl dostat i předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Kvůli rozhodnutí Ústavního soudu o zrušení části volebního zákona ale jeho ocenění Zeman odvolal.

Z původního seznamu oceněných chyběl psychiatr a spisovatel Jan Cimický, který se rozhodl nepřevzít medaili Za zásluhy kvůli obviněním ze sexuálního napadení a obtěžování. Nepřišel dnes také olympijský vítěz v judu Lukáš Krpálek, který svou účast na slavnosti nepovažuje za vhodnou kvůli válce na Ukrajině.

Mezi dalšími oceněnými jsou třeba štábní praporčice Michaela Tichá, která zemřela na misi na Sinaji, kapitán Zdeněk Poul, který se zásadně zasloužil o záchranu afghánských spolupracovníků českého státu z Kábulu, nebo český velvyslanec v Afghánistánu Jiří Baloun.

Ceremonii mělo podle Hradu přihlížet asi 600 hostů. Někteří z pozvaných ale odmítli přijít kvůli dřívějšímu proruskému postoji prezidenta. Neúčast oznámili předsedové Parlamentu Miloš Vystrčil a Markéta Pekarová Adamová, nepřišlo i několik rektorů. Ze stejného důvodu vyzývalo podle České televize několik lidí před Pražským hradem k bojkotu ceremoniálu. „Hanba,“ křičeli na přijíždějící účastníky akce.

Zdroje: