"Prezident republiky přihlédl k tomu, že omilostněný se řadu let léčí s onkologickým onemocněním, které vyžaduje dlouhodobou a vysoce specializovanou péči na odborném lékařském pracovišti, a prominul mu zbytek trestu odnětí svobody uloženého za trestné činy zneužití pravomoci úřední osoby, maření výkonu úředního rozhodnutí a přijetí úplatku," napsal prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček.

Muž podle prezidentské kanceláře dosud vedl bezúhonný a společnosti prospěšný život. "Vzhledem k tomu, že omilostněný již nezastává veřejnou funkci, je recidiva obdobného skutku vyloučena," dodal mluvčí. Prezident podle něj za této situace nepovažuje za smysluplné trvat na výkonu zbytku trestu a "svým humanitárním gestem tak umožnil omilostněnému napřít veškeré své síly na boj se život ohrožující nemocí".

Nemocní, vrah a papežova volenka

Už před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí převedl v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnost, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky - pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.

Prezident od roku 2013 udělil deset milostí. Tato je první v druhém funkčním období, uvedl Ovčáček.

Největší kontroverze vzbudilo Zemanovo loňské rozhodnutí udělit milost pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu. Většinu milostí odůvodnil Zeman nepříznivým zdravotním stavem odsouzených. V jednom případě dal milost na základě papežské výzvy ženě, která se ve vězení starala o dítě.

Letos v březnu udělil milost muži, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Omilostněný sice nesplňoval podmínku závažného zdravotního stavu, avšak Zeman jeho další potrestání považoval za nadbytečné a kruté.