Před lhostejností, která přispívá k vzestupu nenávisti, a islamistickými radikály varoval dnes prezident Miloš Zeman během Terezínské tryzny. Uvedl, že zatímco ve 40. letech společnost rozdělovala rasová nenávist, v současnosti od jihu přichází náboženská nenávist. Zopakoval výzvu k aktivní obranné akci proti základnám a pobočkám radikálů Islámského státu (IS).

"Opět dělí lidi do dvou skupin, do skupiny věřících a skupiny nevěřících, kam patří ti, kteří vyznávají jinou víru než ideologové Islámského státu," uvedl Zeman.

Je podle něj nutné reagovat na pokus islamistů o návrat do středověku, a to nejen demonstracemi a manifestacemi, i vzhledem k tomu, že se k nim připojují tisíce mladých západoevropanů. "Přál bych si, abychom našli odvahu zbavit se lhostejnosti, strachu, neříkat, že u nás ještě o nich nejde," uvedl. V táborech Islámského státu se podle něj možná už teď cvičí ti, kteří mohou zaútočit i v Česku.

Na Národním hřbitově prezidenta poslouchaly stovky lidí, kteří si přišli připomenout oběti terezínského ghetta a zdejší věznice gestapa. Tryzna se konala již po devětašedesáté. Vedle hlavy státu se jí zúčastnili premiér Bohuslav Sobotka, několik ministrů, zástupci obou parlamentních komor, náboženských obcí a organizací připomínajících odkaz obětí druhé světové války. Památku obětí Terezína uctili také zástupci diplomatického sboru a řady obcí.

Nacisté zavlekli mezi lety 1941 a 1945 do terezínského ghetta na 155 tisíc Židů z celé Evropy. Na 117 tisíc z nich se nedožilo osvobození. Věznicí gestapa v Malé pevnosti prošlo na 32 tisíc mužů a žen. V Terezíně jich zahynulo 2600, další tisíce potom v jiných nacistických táborech.

Od roku 1947 jejich památku připomíná Památník národního utrpení, později přejmenovaný na Památník Terezín. První expozice vnikla v roce 1949. V roce 1991 vzniklo Muzeum ghetta, které dokumentuje osudy Židů. V roce 1997 k památníku přibyla expozice v Magdeburských kasárnách, kde je možné například vidět repliku ubikace v terezínském ghettu či exponáty věnované umění v něm.