"Prezidenti u nás do krajů jezdí a dá se říci, že je to součást pojetí prezidentského úřadu u nás. Tuto tradici ale nyní konfrontuje přímá volba a kontrola nákladů kampaně, což dřív nebylo. Když prezident do krajů v době kampaně jezdit nebude, ušetří tím komplikace úřadu i sobě jako kandidátovi," řekl Outlý. 

Zeman navštěvuje regiony často, podle Outlého by měl náklady na setkání s občany zahrnout do limitu daného zákonem. "Jestliže během návštěvy v kraji uspořádá nějaké město nebo kraj setkání s občany tak, jak to vidíme, to znamená bude tam nějaké pódium, ozvučení, podle mého je to pro kandidáta nějaké plnění, které mu umožňuje představovat se potenciálním voličům, za které musejí ostatní kandidáti platit. Měl by to započítávat do limitu kampaně jako bezúplatné plnění," uvedl.

Nový úřad se nyní soustředí na kampaň před sněmovními volbami, bude ale dohlížet z hlediska peněz i na prezidentskou volbu. V případě, že nastaví volnější kritéria a nebude se cestami do krajů zabývat, nebude už podle Outlého v budoucnu snadné věc regulovat, protože bude existovat precedent. "Vhodnější by bylo zaujmout postoj, prezidenti ať jezdí po regionech, ale ta hodnota má být započtena do kampaně. Pokud s tím bude mít kandidát problém, může to rozporovat u soudu. Pak by to soud nějak vyložil, jak moc mají být šrouby utaženy. Důležité je, že by řešil jenom ošetření limitů kampaně," uvedl Outlý. Současně upozornil na druhý scénář, kdy se některý z neúspěšných kandidátů bude domáhat neplatnosti voleb kvůli nedodržení rovných podmínek. I když nevidí jako reálné, že by tak soud rozhodl, myslí si, že správnější by byl restriktivnější přístup jeho úřadu.

Televizní vystupování prezidenta v době kampaně posoudí Rada pro rozhlasové a televizní vysílání

"Vhodnější by bylo, aby úřad šel tím restriktivnějším výkladem, který případně bude korigovat soud, ale nebude se přitom jednat o rušení voleb, bude to mít menší závažnost. Tímto způsobem by se ty věci závazně vyložily. Je lepší dospět k případnému soudu ve sporu ohledně pravidel volební kampaně než ke sporu neúspěšného kandidáta o zneplatnění volby, což už je příliš silný kalibr," míní jeden z pěti členů úřadu.

Na vystupování prezidenta v televizi v době kampaně zřejmě úřad dohlížet nebude. Stejně jako v případě sněmovních voleb u bývalého herce, místopředsedy hnutí ANO a ministra obrany Martina Stropnického, který se objevuje v televizních seriálech, nechá posouzení na Radě pro rozhlasové a televizní vysílání.

Krajské samosprávy Zemanovy návštěvy stály od jeho zvolení v roce 2013 do začátku května téměř 17 milionů korun. Další výdaje mají s prezidentovými cestami města a obce, na jejichž bedrech je zajištění tribun a ozvučení pro setkání s veřejností. Kraje proto chtějí debatovat o budoucím spolufinancování cest prezidentskou kanceláří. Letos se stále častěji objevují v regionech hlasy, že kraje vlastně platí Zemanovi kampaň před prezidentskými volbami.

Zeman navrhl Srpa do rady Ústavu pro studium totalitních režimů

Miloš Zeman v pátek navrhl do rady Ústavu pro studium totalitních režimů dlouholetého předsedu Jazzové sekce Karla Srpa. O návrhu bude rozhodovat Senát pravděpodobně na podzim. Počátkem roku Zeman neprosadil Srpa do Etické komise pro ocenění účastníků protikomunistického odboje. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) odmítl jmenování spolupodepsat kvůli Srpovým stykům s komunistickou Státní bezpečností (StB).

"O funkci jsem si neříkal, avšak pokládám navržení za velkou čest nejenom pro mne, ale i pro Jazzovou sekci," prohlásil Srp. Dodal, že hodlá posílit vědeckou úlohu Ústavu pro studium totalitních režimů, revokovat případná subjektivní rozhodnutí a nevracet se ke zpolitizování vedení. "Již minul čas honů na čarodějnice a nastává doba pro objektivní historickou práci, avšak znovu a znovu ověřovanou dalšími generacemi," uvedl.

Srp je zakladatelem Jazzové sekce, která se před listopadem 1989 podílela na vydávání legálních i zakázaných publikací. Jeho jméno figuruje v neoficiálních seznamech spolupracovníků Státní bezpečnosti, takzvaných Cibulkových seznamech. V prosinci 2000 Městský soud v Praze 1 rozhodl, že byl ve spisech StB evidován jako její spolupracovník neoprávněně a že se ministerstvu vnitra nepodařilo Srpovu spolupráci dokázat. V roce 2013 jej Zeman ocenil Medailí Za zásluhy.

Premiér přesto odmítl spolupodepsat Srpovu nominaci s odůvodněním, že Srp spolupracoval s StB. Podle Lidových novin podával komunistické tajné policii informace například o hudebnících Jaroslavu Hutkovi a Vladimíru Mertovi. O Srpově spolupráci s StB mluvili také Miroslav Vodrážka z Centra pro dokumentaci totalitních režimů nebo bývalí aktivisté a členové výboru Jazzové sekce.

Přestože byl Srp po politickém procesu v roce 1986 odsouzen k 16 měsícům nepodmíněně, od etické komise nedostal osvědčení účastníka protikomunistického odboje.

Srp by mohl v radě ústavu nahradit zesnulou Naděždu Kavalírovou, která byla dlouholetou předsedkyní Konfederace politických vězňů. Zeman původně na její místo navrhoval spisovatelku Lenku Procházkovou, signatářku Charty 77. Senát ji ale odmítl. Její nominaci provázela kritika jejích současných postojů nejen vůči NATO a EU, ale i k hodnocení minulosti. Podle kritiků k němu přistupuje ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.