Když umělecký maskér Kodo Nišimura na závratně vysokých podpatcích vstupuje lehkým krokem na pódium, nikdo by si nepomyslel, že je zároveň buddhistickým mnichem. Duhově zbarvené stíny, umělé řasy a krátce ostříhané vlasy mu dodávají vzezření moderní ženy. Při předvádění líčení před nadšenými fanoušky se třikrát převléká.

Když se ale v tokijském chrámu se svým otcem účastní buddhistických obřadů, není to již on. Jeho tvář je bez líčidel, černé oči už nejsou tak veliké. Na sobě má tmavý mnišský šat. Není to ale pro něj žádná dvojí hra, je to opravdu on sám. "Takový jsem. Nebudu se snažit ze sebe dělat něco jiného," řekl.

Nišimura je především umělecký maskér, který líčí své zákazníky, počínaje popovými hvězdami a konče účastníky nejrůznějších soutěží. Velkou část roku tráví ve Spojených státech, kde se může poprvé nepokrytě věnovat zálibě, kterou v Japonsku, kde se zamykal do koupelny a zkoušel se líčit, utajuje.

"Otevřel jsem paletu stínů od Diora, které patřily mé matce, a zkoušel jsem si je nanášet. Musel jsem vypadat jako blázen, podobal jsem se klaunovi," vypráví Nišimura.

Nebudu mnichy urážet?

Když odjel studovat do Spojených států, otevřel se mu zcela jiný svět. V buticích s kosmetikou se setkával s travestity, kteří byli celí šťastní, že mohli odpovídat na jeho otázky. V osmnácti letech si tam koupil první líčení: řasenku a tužku na oči.

Stáž u uměleckého maskéra mu zajistila zaměstnání. Když se vrátil do Japonska, překvapilo jej, že rodiče jeho profesní volbu schvalují. Něco mu však tehdy chybělo. Nišimura, který vyrostl v buddhistickém chrámu, věděl, že se jednou bude muset rozhodnout, zda chce zdědit otcův chrám.

"Chtěl jsem poznat tuto činnost, abych dost věděl a mohl se podle toho rozhodnout," říká. Ve čtyřiadvaceti letech se zapsal do programu vzdělávání podle doktríny Čistá země (forma buddhismu). Ten trvá dva roky a je rozdělen na pět několikatýdenních sezení. Nejprve byl nadšený, ale to ho rychle přešlo.

Kodo Nišimura ve svém druhém já - jako buddhistický mnich | zdroj: Profimedia

"Jakmile jsme se ocitli za zavřenými dveřmi, přednášející na nás začali křičet. Říkal jsem si, kam jsem se to dostal," konstatuje. Na konci programu se dostavila krize. V New Yorku se líčí, nosí šperky, pracuje jako maskér a neskrývá svou zálibu v mužích. "Nebude tento životní styl urážet buddhistické mnichy?" táže se.

Jeden z nich mu však řekl, aby si uvědomil, že japonští mniši často nosí světský oděv a mají druhé zaměstnání. "To pro mě bylo jako vysvobození. V té chvíli jsem si řekl, že mohu být sám sebou a mnichem zároveň," říká Nišimura.

Pár obřadů ročně

Spojil svou práci maskéra, která je soustředěna na vzhled, s náboženskou doktrínou, jež dává přednost vnitřnímu životu. "Myslím, že hlavním poselstvím buddhismu je pociťovat štěstí a sdílet je s ostatními," vysvětluje.

Kodo Nišimura se do Japonska vrací dvakrát ročně, aby pomáhal otci při obřadech jako jsou pohřby. Zatím může spojovat obě své aktivity, ale netouží po tom, aby převzal práci svého otce.

"Nemyslím, že vstup do chrámu je ten nejlepší způsob, jak pomáhat co největšímu počtu lidí," říká. Nišimura se stal ochráncem práv LGBT (lesbičky, gaové, bisexuálové a transgenderové osoby). Učí transsexuální ženy, jak podtrhnout ženské rysy.

"Kodo Nišimura vám pomůže vyzdvihnout dary, které vám dala příroda, a povzbuzuje transgenderové osoby, aby se přijímaly takové, jaké jsou. Kodo je úžasný," říká sedmadvacetiletá transsexuální žena Mio Aokiová.